Landie

Snad mi prominete, když vám sem tentokrát prostě jen hodím anotaci:

Landie vás uchvátí moderními velkoměsty i svou panenskou přírodou. Lidé se zde naučili žít v symbióze s roboty a ostatními životními formami, ale nemusí to tak být navždy. Přízraky se stahují ze severu a útočí stále častěji. Jako by toho nebylo málo, objevil se i tajemný Bezejmenný, který putuje Landií a získává stále větší moc.

Ústředními postavami jsou Lajla, Naté, Kobu a Chára, kteří se vyučili v umění materializace. Jejich poslání je zavede do míst, kde celá staletí nikdo nebyl. Při jednom z úkolů bloudí v jeskynním komplexu Abúd Dail, v dalším řeší záhadu města Godrum, které bylo kdysi chloubou východní Landie, ale dnes je opuštěné a zapadané prachem. Nezřídka jim půjde i o život. 

Jedinečnost Landie spočívá v propojení klasické fantasy s roboty, teleporty a dalšími moderními technologiemi. A nebyl by to Jakub Trpiš, kdyby v sobě příběh nenesl hluboké poselství i jakousi lidskou vřelost sálající z každé strany. 

Převzato z Goodreads.

Dračí město

Osmnáct je pro každého člověka důležitý životní zlom. Plnoletost, zodpovědnost, nové možnosti... jistě to znáte. Jana si nikdy nepomyslela, že by se její život v tento den mohl změnit i jinak. Zásadněji. A lehce nezvratně. Když ji její kamarádka Viky vezme do baru, aby zapily její plnoletost, vypadá to na dobře strávený večer ve společnosti několika Vikiných kamarádů. Jeden z nich o ni projeví zájem. Janě rovněž není nesympatický, a tak si jdou po pár tancích sednout ven na lavičku. Jenže pak se něco zvrtne. Podaří se jí před ním utéct a ukrýt se v jedné postranní uličce za kontejnery. Sevřená strachem naslouchala, jak prochází kolem a hledá ji. Po chvilce to vzdal. Měla štěstí.  Ačkoliv... ne na dlouho. Její strach přilákal někoho jiného. Nebezpečnějšího. Někoho, kdo toužil po její krvi, a hodlal si ji dopřát. Všechno se to stalo během okamžiku. A pak... pak už nic nebylo jako dřív.

Když Vítr potká Pravdu

Leonardo Bertrano má starosti. Právě očekává důležitou zásilku z Byzance, ale obchody se mu poslední dobou příliš nedaří (nechodí mu zásilky – asi Česká pošta středověku). Navíc to vypadá, že i tentokrát se jeho lodě staly předmětem zájmu pirátů. Na pokraji zoufalství se rozhodne požádat o pomoc svého bývalého obchodního partnera, s nímž se však kdysi rozešel ve zlém. Proto následující vývoj událostí vůbec nečeká. Battista Sabatini mu opravdu přislíbí pomoc, ale žádá za to ruku Bertranovy dcery Alyssie…

Zrádce trůnu

Od chvíle, kdy Amání málem umřela při poslední misi, uběhly dva měsíce. Od chvíle, kdy naposled viděla Jina, utekla doba stejně dlouhá. Od té doby o něm nemá žádné informace. A ostatní v táboře taky ne. Sváří se v ní strach, že by se taky nemusel vrátit živý, a vztek, že ani nepočkal, jestli se probere z bezvědomí. A tak jen doufá, že ještě bude mít příležitost si to s ním vyříkat. Mezitím se vydává na další misi. Několik jejich lidí se v Saramotai dostalo do zajetí a je potřeba je dostat ven. Zatím jde vše podle plánu. Poté, co se zbaví stráží, odemkne cely svým přátelům a ostatním ženám, kterých je vězení plné. Vypadají hodně špatně. O jedné si dokonce v jednu chvíli myslí, že je mrtvá. Ovšem jen do okamžiku, kdy ji ta žena osloví jménem její matky.

Specialistka

Alex je už tři roky oficiálně mrtvá. Neoficiálně je živá víc, než by se jejím bývalým zaměstnavatelům z Oddělení líbilo. Zatím se jí daří přežívat, ale je otázka, jak dlouho potrvá, než uspějí. Nyní však udělali zcela nečekaný krok: kontaktovali ji. Že prý byla chyba, když se jí snažili zbavit. A teď potřebují její pomoc. Alex tomu samozřejmě nevěří. Ale co když opravdu…? Nemá co ztratit, a tak na jejich žádost přistoupí. Vypadá to, že někdo usiluje o to, aby vypustil do vzduchu velice nebezpečný virus, na jehož následky by zemřely miliony lidí. Podezření padá na jistého Daniela Beache. Na Alex je, aby z něj dostala odpovědi. Vyslechne ho. Už v průběhu však má nepříjemný pocit, že je něco hodně, ale opravdu hodně blbě. Navíc ji kdosi neznámý vyruší v práci. A pak… pak už v jejím životě nic nebude jako dřív.   

Tahle Kráska prahne po krvi

Od chvíle, kdy Jeva naposled držela v ruce luk, uběhlo již mnoho let. Jak by si přála se aspoň na okamžik vrátit do těch chvil, kdy s otcem trávila dny v lese a učila se klást pasti… Ale ty jsou žel daleko. Nyní svůj čas jako slušná mladá dívka tráví ve společnosti baronky a jejích dam. Uplynul další den strávený v barončině společnosti a Jeva cítí, jak ji příroda čím dál silněji volá. Chybí jí les. Chybí jí lov… Nic si nepřeje víc, než se do těch šťastných dnů vrátit. To se jí i částečně splní. Otec při posledním obchodu vsadil vše na jednu kartu a přišel o veškerý majetek, takže se rodina musí přestěhovat do starého srubu u lesa, který jim jako jediný zůstal. Opět začíná lovit a s nastupující zimou se musí vydat pokaždé o něco hlouběji do lesa, aby sebe i své dcery uživil. Při poslední výpravě však narazí na něco znepokojivého. Vrátí se, aby varoval doma. Pak se vypraví po těch stopách… a už se nevrátí. 

Smrt má vůni inkoustu

Když za Eliášem Sattlerem přijde vyděšená Adela Richterová, vypadá to na další ničím nevybočující případ. Jejímu muži někdo posílá anonymní dopisy a ona netuší proč. Je to nějaký nepřítel jejich rodiny? Ale vždyť žádné nemají… Její manžel není typem člověka, který by si dělal nepřátele. Proto se v nevyšší míře znepokojena obrátí na Eliáše Sattlera, soukromého vyšetřovatele známého pro své poněkud neortodoxní metody pátrání. Ačkoliv tomu se zpočátku do případu nechce, nakonec přijímá. Postupně se však začne ukazovat, že původně jednoznačný případ anonymů nabývá takových rozměrů, s jakými se Sattler během své kariéry dosud nesetkal. Zvládne vše vyřešit, nebo si tentokrát ukousl příliš velké sousto?

Skleněná past má smrtící sílu

Když pro Héloïse Sanglarovou přijede královský posel, tuší, že to nevěstí nic dobrého. Co by jí mohl král nebo královna chtít? Navíc ať se snaží sebevíc, dotyčný jí odmítá prozradit byť jen jediné slovo o možném důvodu této přísně tajné schůzky. Ale již jsou na místě, brzy jí snad bude na vše zodpovězeno… včetně toho, proč s ní chce hovořit samotná Anna Bretaňská. Před nedávnou dobou byli zavražděni tři alchymisté a královna má podezření, že je za tím něco víc. A chce, aby tomu Héloïse společně s Henrim de Comballecem, jejím věrným služebníkem, přišla na kloub. Héloïse je jejím požadavkem zděšena. Ona a vyšetřovat strašlivý zločin? Navíc ve společnosti toho člověka? Nee… Rozkaz je ovšem rozkaz, a navíc královský. Vydávají se tedy na cestu a postupně zjišťují, že jejich vzájemné nesympatie začínají nabírat pravého opaku…

Měla to být dovolená jako každá jiná...

Měla to být dovolená jako každá jiná. Měla… a původně tak i začala. Pro Courtlandovy to měly být poslední společné prázdniny předtím, než dcera Caitlin odejde na vysokou školu. Rodiče si užívali vzácné chvilky samoty, děti se již za brzkého rána vydaly ven. Caitlin si šla v rámci tréninku zaběhat a její mladší bratr Sean ji doprovázel na kole. Byla tak rychlá. Stejně jako vždycky. Měl co dělat, aby jí stačil. Vždycky zastavila, počkala na něj a pak zase vyrazila. A pak se stalo něco, co ani jeden z nich nečekal: Seana vysoko v horách srazilo auto. Caitlin se chtěla rozběhnout zpátky do údolí, ale ten muž jí nabídl, že ji tam odveze, aby mohla bratrovi rychleji přivolat pomoc. A ona nastoupila. A to byl okamžik, kdy se dovolená, která původně začínala jako kterákoliv jiná, pro jednu rodinu změnila v noční můru.

Možná je to vaše město. Možná je to vaše ulice. Možná je to vaše tajemství…

Jencey v Sycamore Glen vyrůstala. Pak se však stala jedna událost, která ji donutila město prakticky ze dne na den opustit. Teď se po letech do města vrací, aby tu i s dcerami našla na přechodnou dobu útočiště u svých rodičů. Její návrat však probudí k životu stará tajemství. A věřte, že každý má nějaké… Poklidné plynutí letních dnů naruší tragická událost na místním koupališti. Dalo se tomu zabránit? Neměli by plavčíci svou práci odvádět lépe? Podobné otázky běží hlavou všem, kdo byli svědky. Nezbývá než doufat, že to bude mít dobrý konec.

Mise Sinaj

Kdo by řekl, že v rakouském klášteře najdou senzaci v podobě apokryfního starozákonního spisku. Profesor Steinburg rozhodně ne. A přece se stalo. Dokument se poněkud neobvyklou cestou dostává do ruky Langu Reillymu, který v tuhle chvíli řeší něco úplně jiného: jeho nadace se tentokrát na místo obvyklých lékařských projektů zaměřila na výzkum alternativy fosilních paliv. A někomu se to evidentně nelíbí, protože mu začal vraždit vědce. Lang podezřívá některou z těžařských společností, ale na jejich práci to nevypadá. 

Když vám osud rozdá karty, se kterými se nedá hrát…

…nezbývá, než se naučit pár triků. Přesně takovou smůlu má Kellen, syn jednoho z nejvýznamnějších Jan’Tepských rodů. Za pár dnů mu bude šestnáct. To u jeho lidu znamená, že ho čekají magické zkoušky, po jejichž složení se stane právoplatným čarodějem. Když je nesloží, čeká ho osud Sha’Tepa. Sha’Tepové jsou lidé bez magie, prakticky na úrovni otroků. A magie je něco, čeho se Kellenovi zoufale nedostává… 

Píseň zimy

Liesl je velice nadaná skladatelka. Ovšem jak už to bývá… její talent je přehlížen. Má totiž ještě mladšího bratra, který rovněž od útlého věku projevuje obdivuhodné hudební nadání. A protože z něj chce mít jejich otec druhého Mozarta, je veškerá pozornost, naděje a vzdělání upínána na něj (no a taky prostě a jednoduše proto, že Liesl je holka). V nestřežených chvílích se proto se svou hudbou uchyluje před okolním světem do Skřetího háje. Jediný, kdo její hudbě naslouchá, je mladší bratr Josef. A Král duchů, neboli Der Erlkönig… Jako malá o něm slýchávala v příbězích své babičky a hrávala si s ním ve Skřetím háji. Nebo se jí to jen zdálo? Když zmizí její sestra Käthe, Liesl ví, kdo ji unesl. A jen ona jediná ji dokáže přivést zpět… protože pokud ne, uvrhne svět do věčné zimy.

Hořící měsíc

Lilly Swansonovou právě potkala noční můra všech nevěst: na poslední chvíli si to rozmyslel. Prakticky za pět minut dvanáct. Nechal jenom ten proklatý vzkaz. Promiň, nemůžu. Nic víc. Ve vedlejší místnosti sedí pět set hostů. A za chvíli jim dojde, že se něco hodně, ale opravdu hodně podělalo. Třeba že se vypařil ženich. Kdyby Lillyin pohled dokázal podpalovat, hořel by pravděpodobně nejen ten zatracený papírek…

Věříte na duchy?

Věříte na duchy? Pro jednoho rouhačská a nepřípustná otázka, pro jiného jasná věc (Ano, věřím!). Pro Sylvii denní realita… Její rodiče jsou totiž krotitelé duchů- ehm, démonologové, jsem chtěla říct. Pořádají přednášky po celých Spojených státech a Sylvii i s její o čtyři roky starší sestrou Rose berou s sebou. Ale nebylo tomu tak vždy… Dřív je nechávali doma. Na dny, kdy byli pryč, vždy zajistili hlídání. Jenže každá chůva si u Rose prošla očistcem. Snažila se tak rodiče dotlačit k tomu, aby je nechávali doma samotné. Což se jí, jak už víme, nepovedlo…

Plíseň. Co je zač?

V okamžiku, kdy se s Hirkou setkáváme, žije ve světě lidí už půl roku. Bydlí ve věži yorského kostela a snaží se pochopit svět, který by měl být jejím domovem, ale přesto se v něm cítí naprosto cizí. Chybí jí Ymslanda, kde aspoň věděla, na čem je. A Rime... Svět bez Síly se jí zdá prázdný. Umírající. Několik posledních dní to navíc s Kurem nevypadá moc dobře… Hirka má strach, aby taky neumřel. Jako tenhle podivný svět. Prosí otce Brodyho, aby vzali Kura k lékaři přes zvířata. Když však veterinář řekne, že škodnou neléčí, Hirka je zoufalá. Rozhodne se sobě i svému zvířecímu kamarádovi najít nějaké bezpečnější místo. Má nepříjemný pocit, že ji někdo sleduje… a taky se chce vyhnout sociální pracovnici. 

Příběh s příchutí léta, zmrzliny a prvních lásek

„Rozhodla jsem se špatně.“

První slova, která na Linu vykouknou ze stránek matčina deníku, který si vedla při svém pobytu ve Florencii. Velice povzbudivé, opravdu. Myslí tím, že sem neměla jezdit? Lině právě začínají dva měsíce prázdnin ve společnosti otce, kterého nikdy nepoznala. Proč by se to najednou mělo měnit? Do žádné Itálie nechce. Jenže je tu slib, který dala své matce předtím, než zemřela… A tak je tady. Asi by se jí s prostředím sžívalo o něco lépe, kdyby při výhledu z okna nekoukala na tisíce náhrobků, pod nimiž odpočívají v pokoji američtí vojáci z druhé světové. Vážně má žít na hřbitově? Lina je rozhodnutá, že tam nezůstane. Jenže pak se stane spousta věcí. Třeba potká Rena. Nebo dostane do ruky mámin deník a rozhodne se zjistit, co se tehdy vlastně stalo…  

Kdo jinému jámu kopá, je hrobař. Nebo vrah

Vypadalo to na den stvořený pro výlet. Prázdniny se nezadržitelně blíží ke konci, a tak se část brodského učitelského sboru rozhodla vyrazit na výšlap po okolí. Den předtím měli ve škole slavnost, a tak je to pro některé náročnější… snést společnost ostatních. Josefína se chce od skupinky trhnout, aby si mohla v klidu nakreslit okolní krajinu. Uběhne však asi půl hodiny, když ji vyruší výkřik. Okamžitě s vrátí k ostatním, ale pro jednu z nich už je pozdě. Do té doby vždy pozitivní a veselá (byť trochu trhlá) Alena Výborná leží na zemi bez života. Když na místo dorazí záchranka s policií, okamžitě poznají, že už je pro ni pozdě. Díky Josefíně se později ukáže, že odhalila nekalé praktiky místního autobazaru. Mohou mít její smrt na svědomí majitelé? Josefína neví. Ale je odhodlaná to zjistit…       

Hra na schovávanou končí…

Melanie Denisonová vede zcela obyčejný a nenápadný život. Nevybrala si ho však dobrovolně… A navíc se vždycky nejmenovala Melanie. To až posledních patnáct let. Předtím se její život ničím nelišil od života jiných tříletých dětí. Chodila do školky, ráda krmívala želvy v jezírku na hřišti a měla rodiče, kteří ji měli rádi. To vše se změnilo ve chvíli, kdy její otec zabil její matku a svět věří, že i ji. Melanie od toho okamžiku žije v programu na ochranu svědků a tento způsob života už jí leze krkem. Navíc nedávno zjistila, že je těhotná. Při představě, že by její dítě mělo vést stejný život jako ona, jí dojde trpělivost. Proto se rozhodne udělat to, co se úřadům za celou dobu nepodařilo: najít svého otce dřív, než najde on ji…

Všemi dary obdarovaná

Zpátky na Jarním dvoře. Život zabíhá do starých kolejí, a přece je vše nevratně jinak... Feyre se vzpamatovává z děsivých zážitků, které si odnesla z pobytu v Kraji pod Horou. V noci se budí hrůzou a vždy jí několik okamžiků trvá, než si uvědomí, že je volná… že jsou všichni volní. To, co pro záchranu musela udělat, jí však zůstane navždy před očima. Při každém pohledu na rudou barvu cítí na svých rukách krev těch dvou víl, které musela zabít, aby zbytek Prythianu osvobodila od tíživé kletby. A přitom si zvyká na skutečnost, že se sama stala vílou. Na jejím oživení se podílelo všech sedm vladařů, od každého z nich získala střípek jeho moci. Přestala malovat, ačkoli předtím jí to vždy přinášelo radost. Poslední měsíce nežije, jen přežívá... Radostné myšlenky jí přináší jen blížící se svatba. Ale když den D nadejde, Feyre přepadne nejistota. Je život ve zlaté kleci opravdu to, co chce? Už už se chystá říct své pochyby nahlas, když v tom sál zahalí temnota… Rhysand si nemohl vybrat lepší okamžik, kdy začít požadovat plnění jejich dohody.