Kniholov za březen

Ahoj, 

konečně to vypadá, že opravdu začalo jaro a já vás vítám u Kniholovu za březen. Třetí měsíc se nesl v duchu pokračování, a pokračování dalších pokračování. Ale... pojďme se na ně podívat blíž.

Přečteno za září

Krásné pondělí,  (jestli něco takového existuje) 

vítám vás u zářijového Přečtena. Teď by to ještě chtělo to za srpen... ale jakože jsem nic neřekla. Na začátku měsíce jsem dočetla Střídavou péči pro kukačku od Pavla Brycze, kterou jsem měla rozečtenou z Dne nepřečtených knih. Bavila mě, četla se dobře, ale hlubší dojem nezanechala. Taky jsem moc nepobrala ten konec. Tedy, přesněji řečeno... poslední odstavec konce. Přišlo mi, že knížka je psaná s jistým nádechem ironie a možná i trochu absurdna (ačkoliv si nejsem jistá, jestli to vystihuje to, co chci říct... asi moc ne). Co do přitaženosti za vlasy některých situací bych ji přirovnala třeba ke Stoletému staříkovi od Jonase Jonassona, ať máte zhruba představu. Nicméně co jsem chtěla říct: prostě mi to "cosi jako hluboké zamyšlení nad dnešní společností" v závěru nesedlo k celkovému vyznění zbytku příběhu.  3*

Kniholov za srpen

Ahoj všem! 

Vítám vás u nového Kniholovu, tentokrát již aktuálního. Ještě začátkem měsíce jsem byla přesvědčená, že takové množství jako v červenci (31) to rozhodně nebude. A jako... vlastně jsem měla pravdu. Třicet jedna jich není. Je jich jednadvacet. Ale! Na svou omluvu bych chtěla říct, že drtivá většina je z LK. Něco jsem vyhrála a jedna je z výměny s Medvědářkou. Za plnou cenu je tak vlastně jenom Růže a dýka. Najednou to nezní tak děsivě, že?

Začnu úlovky z LK. Jako první mi ve spárech skončila Alchymie věčnosti, kterou jsem objevila díky Bookoholic Kubovi. A když už, tak rovnou oba díly. Alchymii mám v tuhle chvíli přečtenou, a Nejistý zítřek zatím po několika prvních stránkách zanedbávám kvůli restům na blog, které se mi nahromadily za srpen.

Kniholov za říjen

Ahoj všem,
je tu konec měsíce a já vás tak mohu opět přivítat u nového Kniholovu! Asi nemá smysl zase říkat, jak ten čas letí... radši se pojďme podívat, co mi v říjnu přibylo.

Ještě předtím bych se však s vámi chtěla podělit o své dojmy z Humbooku. Samostatného článku jste byli ušetřeni proto, že jsem tak nějak zapomněla fotit. Počkat, vlastně jednu mám...

To je možné jenom u mě, vážně. Moje původní představa byla, že budu vstávat o půl páté, abych v deset byla v Praze.