Přečteno za květen

Vítejte u Přečtena za květen. Ehm... čtete správně. 😃 Další měsíce budou následovat, stejně tak všechny recenze, jež jsem v tuhle chvíli dlužna. Tedy hlavně ta na Nahou opici a Poslední neandrtálskou ženu. A snad i na Z kouře a kamene, ačkoliv tu jsem dočetla včera, takže na rozdíl od předchozích dvou nebudu muset lovit v paměti.

V dubnu jsem se konečně dočkala Temné krásy, a tak jsem ji samozřejmě nemohla nechat čekat dlouho. Hodnotím 5*

Kniholov za duben

Ahoj 🙂

Duben skončil, a tak je čas představit nové obyvatele mé knihovny.

Přečteno za duben

Zdravím opět po měsíci,

nadešel čas se podívat, jaké knihy mi dělaly společnost v dubnu.

Zrádce trůnu

Od chvíle, kdy Amání málem umřela při poslední misi, uběhly dva měsíce. Od chvíle, kdy naposled viděla Jina, utekla doba stejně dlouhá. Od té doby o něm nemá žádné informace. A ostatní v táboře taky ne. Sváří se v ní strach, že by se taky nemusel vrátit živý, a vztek, že ani nepočkal, jestli se probere z bezvědomí. A tak jen doufá, že ještě bude mít příležitost si to s ním vyříkat. Mezitím se vydává na další misi. Několik jejich lidí se v Saramotai dostalo do zajetí a je potřeba je dostat ven. Zatím jde vše podle plánu. Poté, co se zbaví stráží, odemkne cely svým přátelům a ostatním ženám, kterých je vězení plné. Vypadají hodně špatně. O jedné si dokonce v jednu chvíli myslí, že je mrtvá. Ovšem jen do okamžiku, kdy ji ta žena osloví jménem její matky.

Přečteno za březen

Ahoj!

Březen skončil, a tak nastal čas pustit se do nového Přečtena (já napsat, vy přečíst 😛😎). Ráda bych řekla, že mi dělaly společnost samé skvělé knihy, ale tentokrát bohužel nemůžu. Ačkoliv pár se jich přece jen našlo. 🙂

Kniholov za březen

Ahoj, 

konečně to vypadá, že opravdu začalo jaro a já vás vítám u Kniholovu za březen. Třetí měsíc se nesl v duchu pokračování, a pokračování dalších pokračování. Ale... pojďme se na ně podívat blíž.

Tahle Kráska prahne po krvi

Od chvíle, kdy Jeva naposled držela v ruce luk, uběhlo již mnoho let. Jak by si přála se aspoň na okamžik vrátit do těch chvil, kdy s otcem trávila dny v lese a učila se klást pasti… Ale ty jsou žel daleko. Nyní svůj čas jako slušná mladá dívka tráví ve společnosti baronky a jejích dam. Uplynul další den strávený v barončině společnosti a Jeva cítí, jak ji příroda čím dál silněji volá. Chybí jí les. Chybí jí lov… Nic si nepřeje víc, než se do těch šťastných dnů vrátit. To se jí i částečně splní. Otec při posledním obchodu vsadil vše na jednu kartu a přišel o veškerý majetek, takže se rodina musí přestěhovat do starého srubu u lesa, který jim jako jediný zůstal. Opět začíná lovit a s nastupující zimou se musí vydat pokaždé o něco hlouběji do lesa, aby sebe i své dcery uživil. Při poslední výpravě však narazí na něco znepokojivého. Vrátí se, aby varoval doma. Pak se vypraví po těch stopách… a už se nevrátí. 

Kniholov za únor

Vítejte po měsíci u nového Kniholovu. 🙂 Přírůstků bylo (i) tentokrát požehnaně a já se nemůžu dočkat, až se do nich pustím. Nejradši hned a do všech naráz.

Přečteno za prosinec

Ahoj, mám tu pro vás Přečteno za prosinec. V posledním měsíci roku mi dělaly společnost samé skvělé příběhy. 🙂 

Kniholov za listopad

Ahoj, a vítejte u Kniholovu za listopad. Jedenáctý měsíc v roce mi přinesl hned několik zajímavých knih. Pojďme se na ně podívat. 🙂 

Přečteno za říjen

Ahoj!

Říjen je za námi, a tak jsem si opět připravila shrnutí přečteného. 🙂 

Kniholov za říjen

Tak jsem se v říjnu zase neudržela. Ale mám z nich opravdu radost... a nikdo jiný mi je nekoupí. Smutná pravda.

A zrodí se píseň je třetím dílem jedné z mých nejoblíbenějších sérií a můžu říct, že ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.

Soutěž o Píseň zimy

Ahoj všem!

Dlouho nebyla žádná soutěž, že? Pojďme to napravit. 🙂

Píseň zimy jsem získala od portálu Zeedee na recenzi. Knížka přišla a v tuhle chvíli už ji mám přečtenou (recenze tady). Z nějakého záhadného důvodu mi ji však Albatros poslal ještě jednou... Takže jsem se se Zeedee dohodla, že si o ni budete moct zasoutěžit. Slibuji, že tentokrát po vás nebudu chtít žádné složitosti... jen odpovědět na dvě otázky:

Máte rádi zimu? (ano-ne-proč)

Jaký je váš nejsilnější hudební zážitek? (pokud nemáte, tak aspoň prozraďte písničku, s níž máte něco spojené)

Píseň zimy

Liesl je velice nadaná skladatelka. Ovšem jak už to bývá… její talent je přehlížen. Má totiž ještě mladšího bratra, který rovněž od útlého věku projevuje obdivuhodné hudební nadání. A protože z něj chce mít jejich otec druhého Mozarta, je veškerá pozornost, naděje a vzdělání upínána na něj (no a taky prostě a jednoduše proto, že Liesl je holka). V nestřežených chvílích se proto se svou hudbou uchyluje před okolním světem do Skřetího háje. Jediný, kdo její hudbě naslouchá, je mladší bratr Josef. A Král duchů, neboli Der Erlkönig… Jako malá o něm slýchávala v příbězích své babičky a hrávala si s ním ve Skřetím háji. Nebo se jí to jen zdálo? Když zmizí její sestra Käthe, Liesl ví, kdo ji unesl. A jen ona jediná ji dokáže přivést zpět… protože pokud ne, uvrhne svět do věčné zimy.

Kniholov za září

Ahoj všem!

Vítejte u zářijových přírůstků. Myslela jsem si... doufala jsem- byla jsem přesvědčená, že jich moc nebude. Oproti červenci nebo srpnu jich skutečně tolik není. Je jich "jenom" šestnáct. Ale to nevadí. Mně rozhodně ne. 😀 

Tak třeba Píseň zimy. Jeden z mála recenzních výtisků (přesněji řečeno ze dvou), které mi za tenhle měsíc obohatily knihovnu. Ačkoli zrovna Píseň zimy se u mě moc dlouho neohřeje. Recenzi mám už napsanou, jen musí nejdřív vyjít na Zeedee. A taky mám pro vás dobrou zprávu: přišla mi 2x, takže si budete moct o jeden kousek brzy zasoutěžit.   

Přečteno za září

Krásné pondělí,  (jestli něco takového existuje) 

vítám vás u zářijového Přečtena. Teď by to ještě chtělo to za srpen... ale jakože jsem nic neřekla. Na začátku měsíce jsem dočetla Střídavou péči pro kukačku od Pavla Brycze, kterou jsem měla rozečtenou z Dne nepřečtených knih. Bavila mě, četla se dobře, ale hlubší dojem nezanechala. Taky jsem moc nepobrala ten konec. Tedy, přesněji řečeno... poslední odstavec konce. Přišlo mi, že knížka je psaná s jistým nádechem ironie a možná i trochu absurdna (ačkoliv si nejsem jistá, jestli to vystihuje to, co chci říct... asi moc ne). Co do přitaženosti za vlasy některých situací bych ji přirovnala třeba ke Stoletému staříkovi od Jonase Jonassona, ať máte zhruba představu. Nicméně co jsem chtěla říct: prostě mi to "cosi jako hluboké zamyšlení nad dnešní společností" v závěru nesedlo k celkovému vyznění zbytku příběhu.  3*

Kniholov za srpen

Ahoj všem! 

Vítám vás u nového Kniholovu, tentokrát již aktuálního. Ještě začátkem měsíce jsem byla přesvědčená, že takové množství jako v červenci (31) to rozhodně nebude. A jako... vlastně jsem měla pravdu. Třicet jedna jich není. Je jich jednadvacet. Ale! Na svou omluvu bych chtěla říct, že drtivá většina je z LK. Něco jsem vyhrála a jedna je z výměny s Medvědářkou. Za plnou cenu je tak vlastně jenom Růže a dýka. Najednou to nezní tak děsivě, že?

Začnu úlovky z LK. Jako první mi ve spárech skončila Alchymie věčnosti, kterou jsem objevila díky Bookoholic Kubovi. A když už, tak rovnou oba díly. Alchymii mám v tuhle chvíli přečtenou, a Nejistý zítřek zatím po několika prvních stránkách zanedbávám kvůli restům na blog, které se mi nahromadily za srpen.

Přečteno za červenec

Zdravím!

Po měsíci (ehm, po dvou, trochu se to protáhlo) vás opět vítám u nového Přečtena, tentokrát za červenec.

Kniholov za červenec

Ahoj všem po dlouhé době,

vítám vás u nového článku. I v červenci jsem lovila knihy. Ulovila jsem jich hodně. Jakože fakt hodně.

Čtecí koutek snů 2

Ahoj! 

Po dlouhé době vás vítám u nového článku. Vzpomínáte na Čtecí koutek snů, který se objevil letos v březnu? Mezi blogery teď koluje další podobná nabídka, tentokrát však od webu Biano.cz a nám všem velice dobře známého Martinusu. A protože se dostala i ke mně, neváhala jsem ani minutu. Stejně jako minule jsem se do toho zabrala a jeden koutek mi byl málo. Aniž by to bylo v plánu, je jich opět šest... V zadání je úkol doporučit knihu sezóny. Já si však říkám, že by byla škoda se nepodělit i o další doporučení. 🙂 Takže jsem se rozhodla to spojit s knižními tipy. Aby to dávalo nějaký smysl, knížka bude vždy nějakým způsobem odpovídat konkrétnímu koutku. Hlavně obálkou. Napadlo mě to až teď dodatečně, takže v jednom případě budu mít co dělat. 😀 Tak ve dvou. Odkaz u knihy vás vždy nasměruje k bližším informacím na Martinusu.

Varianta 1. 

Na mě osobně působí ukázkově dívčím dojmem, proto i první tip bude ryze holčičí čtení. A to nic jiného, než...