Píseň zimy

Liesl je velice nadaná skladatelka. Ovšem jak už to bývá… její talent je přehlížen. Má totiž ještě mladšího bratra, který rovněž od útlého věku projevuje obdivuhodné hudební nadání. A protože z něj chce mít jejich otec druhého Mozarta, je veškerá pozornost, naděje a vzdělání upínána na něj (no a taky prostě a jednoduše proto, že Liesl je holka). V nestřežených chvílích se proto se svou hudbou uchyluje před okolním světem do Skřetího háje. Jediný, kdo její hudbě naslouchá, je mladší bratr Josef. A Král duchů, neboli Der Erlkönig… Jako malá o něm slýchávala v příbězích své babičky a hrávala si s ním ve Skřetím háji. Nebo se jí to jen zdálo? Když zmizí její sestra Käthe, Liesl ví, kdo ji unesl. A jen ona jediná ji dokáže přivést zpět… protože pokud ne, uvrhne svět do věčné zimy.

Píseň zimy složila napsala americká autorka S. Jae-Jones a u nás ji vydalo nakladatelství CooBoo. Kniha má 391 stran. Žánr: YA fantasy. Příběh se odehrává v blíže neurčené minulosti, pravděpodobně však někdy ke konci nebo na přelomu 18. a 19. století. I země je poněkud netradiční: císařské Rakousko. (Pro jednou ne Amerika.) Děj je vyprávěn ich formou z pohledu Liesl. Kniha se čte dobře, ačkoliv za sebe bohužel musím říct, že mě příběh vůbec nevtáhl. Nějak tomu chyběla atmosféra… jakákoliv. Ale posuňme se dál: Král duchů. Zrovna u něj byste řekli, že bude ten typ, co si kolem sebe neustále udržuje jistou dávku tajemna (a temna). A jako… v podstatě jo. Jen charismatu se mu žalostně nedostává. Až jsem si v průběhu čtení říkala, co na něm proboha Liesl vidí. (Nepřišla jsem na to.) Píseň zimy je retelling na tradiční německou pověst o Der Erlkönigovi, kterou se nechali inspirovat mimo jiné i Franz Schubert (hudbu složil) a J. W. Goethe (slova napsal).  

A pořád nevím, co si mám myslet... ani po dočtení. Svým způsobem mi Liesl a Käthe připomínaly sestry z Caravalu. Hlavně tím, jaký vztah mají, a jak je Käthe lehkomyslná (podobně jako Tella). Taky se tam našla jistá situace, která mi značně připomněla Dvůr trnů a růží… Co se dalších podobností s jinými díly týče, je to naštěstí vše. Hudba se line celým příběhem. Klasická hudba, nutno dodat. Takže pokud klasiku příliš nemusíte, asi vás tahle složka příběhu nebude moc bavit. Píseň zimy tímhle dílem nekončí, měla by pokračovat v další knize (kolik jich ve výsledku bude nevím).  

Děkuji Zeedee za poskytnutí recenzního výtisku.

Mé hodnocení: 3📚