...aneb mé dojmy z Vídně.
Předtím, než vás zavalím hromadou fotek a videí, bych jenom chtěla říct, že to bylo naprosto úžasné! Ostatně jako vždy. Méně úžasné už bylo počasí, ale s tím celkem nic nenadělám. Když jsme před třetí přišly před klub Szene, kde se koncert konal, drobně pršelo. Když jsme pak někdy kolem půlnoci vyšly ven, pořád drobně pršelo. A ráno taky... a v Brně taky. A to ani nezmiňuji, že pršelo i po celou dobu čekání na koncert. Nedávno se na facebooku vyrojila spousta článků o tom, jak všichni milují podzim. Nic proti, ale po pěti hodinách čekání a postávání v dešti by vás ta láska k němu přešla. To ale trochu odbočuji. Když nastala devatenáctá hodina a konečně začali pouštět dovnitř, vznikla solidní tlačenice, ačkoli tam v tu chvíli bylo asi jen třicet lidí. A tak se stalo, že nejlepší místa chytli ti, co přišli až dvě tři hodiny po nás... no asi vám nemusím říkat, že mě to trochu naštvalo. Počasí a tohle však byly jediné dvě věci, které mi můj jinak úžasný zážitek lehce zkalily. Tak se totiž stalo, že jsem sice byla poprvé v první řadě, ale koukala jsem se přímo na reprák. Takže videa jsou po zvukové stránce nic moc. Ale to přežijete... Říkám to proto, abyste si nemysleli, že mám třeba nekvalitní foťák, nebo tak. Foťák je v tom nevinně.
