StoryHuntress

Zdravím,

dnes pro vás mám trochu jiný typ článku, než jste zvyklí. Před pár dny mě oslovil portál Favi.cz, abych se na chvíli zasnila a prozradila jim (a vám), jak vypadá můj čtecí koutek snů. A třeba pak vyhrála knihovnu... protože co vám budu říkat, hodila by se 😇 Přiznám se, myslela jsem si, že dám dohromady jednu variantu a konec. Ale pak jsem se do toho nějak ponořila... a výsledkem je šest čtecích koutků, kde by pro mě byla radost trávit svůj volný čas.

Varianta 1.

Varianta 1. působí tradičním dojmem. Původně jsem si myslela, že když je tohle "písmenkové" křeslo u všech ostatních, v mém výběru nebude. No... a... jako... je tam. Prostě nešlo odolat.

Následuj stopu »

Autogramiáda Samanthy Shannon v Praze aneb splnil se mi sen...

25.9.16

autogramiáda, Host, Neoluxor, pel-mel

Ahoj!

Vítám vás u nového článku, ikdyž dneska bude asi hodně krátký. V pátek (23.9.) jsem si udělala menší výlet do Prahy, protože přijela Samantha Shannon, jedna z mých nejoblíbenějších autorek! :) (odkaz vede na její fb) A já si to samozřejmě nemohla nechat uniknout.

Původně jsem chtěla jet i na tu besedu, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Přece jen bydlím trochu dál... a jsem schopná se ztratit i v Brně =D (aneb Jak jsem hledala autobusové nádraží při cestě na Van Canto - nakonec jsem ho sice našla, ale ujel mi mezitím autobus a tak jsem čekala hodinu a půl na další). Tak snad potom nebudu litovat, že jsem nejela.

Cesta vlakem probíhala v klidu. Chvilku jsem se pak ještě motala po nádraží, protože jsem nemohla najít správný východ. Ale nakonec se mi to podařilo :) Na místo jsem dorazila asi hodinu před začátkem akce, tak jsem si v Neoluxor Café dala aspoň horkou čokoládu a šla se posadit. Povedlo se mi chytit místo v první řadě, tak mám radost :) Teď ještě mít takové štěstí i za měsíc na Tarje...

Autogramiáda začala v 17:00, avšak předtím, než začalo samotné podepisování, Samantha povídala o tom, jak ji při studiu na Oxfordu napadlo napsat Kostičas (nebo přesněji o tom, že chtěla napsat příběh o tom, jak Oxford ovládly mimozemské bytosti (nebo tak nějak)), o svých dojmech z Prahy (ráda by sem v budoucnu umístila děj některé ze svých knížek) (neodpustím si drobné rýpnutí: Dan Brown už něco podobného slibuje několik let, tak jsem zvědavá, čí knihy se dočkáme dřív), o tom, co říká na přirovnávání své osoby k J. K. Rowling a nebo třeba o tom, že nám fakt neprozradí, jak série skončí. Pak nastal čas pro dotazy z publika. ~~A někdo se tu styděl a na nic se nezeptal.~~ Celkově tahle část trvala asi půl hodinky a autogramiáda celkově pak myslím dvě. Přiznávám, že celou dobu jsem tam nebyla. Na řadu jsem se dostala jako jedna z prvních, a proto když jsem měla podepsáno, popřála jsem Samanthě hodně inspirace a zamířila jsem domů. Stihla jsem vlak v 17:52, ale jen díky tomu, že měl pětadvacet minut zpoždění =D (na nádraží jsem dorazila těsně před šestou) Takže odjížděl v 18:18.

Asi nemá smysl se omlouvat za kvalitu fotek...

Kdybych měla včerejší zážitek nějak shrnout, tak jedině v superlativech. Samantha byla velice milá, sympatická a taky vtipná. :) Škoda, že to nikdo nenatočil... mě to napadlo až teď, př psaní. Doufám, že si Česko oblíbí natolik, že se sem zase brzy vrátí. Proto až budu Kostičas číst počtvrté (jo, čtete dobře =D), budu ho číst zase trochu novým pohledem. Už teď se na to těším! :) Moc bych chtěla poděkovat nakladatelství Host, že Samanthu pozvali. Ikdyž bych chtěla věřit, že to mám tak trochu na svědomí... O:-) Hned vysvětlím. V květnu jsem se Samanthy pod jedním jejím fb příspěvkem zeptala, jestli někdy v budoucnosti přijede na autogramiádu do České republiky. Odpověděla mi, že ji nejdřív někdo musí pozvat. Tak jsem okamžitě psala do Hostu... V odpovědi mi přišlo, že to bohužel slíbit nemůžou, ale kdyby se jim to při nějaké příležitosti povedlo, že budou tu informaci všude šířit. No a měsíc nato... se objevila ta úžasná zpráva <3 A mně se tak splnil sen vidět Samanthu naživo.

Co vy, byli jste na autogramiádě? Jestli ne, příště určitě vyrazte! ;) A do té doby si přečtěte Kostičas. Recenzi na něj nemám, nicméně kdyby byla, byla by hodně nadšená! :) Teď už jen nekonečné čekání na třetí díl...

PS: Málem bych zapomněla... na autogramiádě byla přítomná taky překladatelka knih do češtiny, Lenka Kapsová :)

Proč už nebudu natáčet…?

4.9.16

Ahoj!

Vítám vás u nového (a pro mě trochu nezvyklého) článku, který bude tak trochu o mně. Nebo… ani ne tak o mně, jako spíš o jednom důležitém rozhodnutí, které jsem nedávno učinila.

Stativ připraven na uložení k věčnému spánku...

Jak už název říká, jde o to, že jsem se rozhodla přestat točit videa. A teď nechci, aby to znělo nějak domýšlivě, ale… není to pro mě. Přijde mi, že když jsem chtěla doporučit knížku, která se mi opravdu líbila, tak v mém mluveném projevu to vyznělo jako „ale jo, celkem ušla“. Často jste se mě ptali, proč se na videích prakticky vůbec neusmívám… Tenhle tak trochu kamenný výraz mám totiž pořád. Prostě neumím znít dost nadšeně, neumím nadchnout. A přijde mi, že v psaném projevu tohle všechno dokážu. Dalším důvodem je, že psaní mě baví. Když jsem dlouho nic nenapsala, začalo mi to chybět. Což o natáčení říct nemůžu. Možná, kdybych se pro to rozhodla sama, že by mi to vydrželo. Možná. To jsem se tak jednou u Rodaw na blogu zmínila, že uvažuji o tom, že začnu taky natáčet. Asi možná tušíte, že z té myšlenky byla nadšená. No a pak jsme se jednoho dne sešly a já jí slíbila, že ještě ten den natočím Týden s knížkou (možná jste si všimli, že z rubrik před pár dny zmizel, nicméně ve štítcích ho je stále možné najít, videa mazat nebudu). Pamatuju si to přesně, bylo to úterý 9. února 2016. Na druhou stranu, kdyby mě do toho Irča takto „neuvrtala“, asi bych uvažovala dodnes (aniž bych se k tomu rozhoupala). Takže ikdyž od toho upouštím, nelituji, že jsem se nechala přemluvit a považuji to za velice cennou zkušenost. Vím, že videa jsou dnes populárnější než blogy a jsem tak možná tak trochu sama proti sobě, ale… vážně to radši přenechám jiným. Lepším. Protože s věcmi jako výraz nebo znění hlasu vážně nic nenadělám.

Z Míst mého výskytu odstraním Youtube, protože už tam nebudu aktivní a nemá smysl, abyste mi dávali odběry a ono se pak nic nedělo. Další důvod, proč jsem se rozhodla to zabalit, je ten, že jsem většinou nenacházela odezvu v komentářích (tímto zdravím Bichličku, snad mi zachováš přízeň i nadále :) )

Myšlenky se mi lépe vyjadřují, když píšu, než když mluvím. A proto jsem se rozhodla zůstat u toho, co mi jde lépe. Možná to třeba jednou zkusím znovu, ale v dohledné době to nebude.

Mé knižní série 1

19.8.16

Knižní klub, knižní série, pel-mel

Zdravím všechny náhodné i nenáhodné čtenáře!

Prázdniny se ~~některým z vás~~ pomalu chýlí ke konci a úměrně tomu snad začne růst má aktivita na blogu. Je to zajímavé, ale ikdyž mám přes léto docela dost času, moje čtecí a blogovací aktivita vždy povážlivě klesne. Ale pořád lepší než loni, kdy jsem se odmlčela na... hodně dlouho. Věřte mi, že nechci, aby se ten scénář opakoval... Tak snad tentokrát ne. Teď už však přejdu k tomu, co vás zajímá: k článku samotnému, respektive k mým knižním sériím. Rozhodla jsem se jej nazvat čistě takto, nikoliv Mé (zatím) nedokončené knižní série (nebo nějak podobně), jednak proto, že drtivá většina sérií v mé knihovně je v tuhle chvíli dokončená (kromě Zeměplochy =D) a taky z toho důvodu, že bych vám tu časem ráda představila i některé kompletní kousky. Tedy dokončená v tom smyslu, že to, co u nás vyšlo mám, a případné další díly teprve čekají (a někdy nečekají) na přeložení. Nápad na tento typ článku není můj, poprvé jsem ho viděla na blogu Knižní blog neblog? a pak před několika dny u Šárky z Můj knižní ráj, kdy jsem si řekla, že bych něco podobného taky mohla zkusit sepsat.

Nepochybně už hoříte zvědavostí, kterou sérii jsem vybrala. Nebudu už tedy déle napínat... je to série o Alessandře d'Ascoli od Barbary Goldstein. U nás vyšly díly:

1. Zapomenutý papež
2. Boží schrána
3. Šalomounův prsten
4. :(
5. :(

V originále pak ještě další dva. Obávám se však, že tohle je zrovna konkrétní případ, kdy další díly na vydání nečekají. Knižního klubu jsem se ptala asi před rokem (možná před dvěma), takže pouvažuji, zda se na ně neobrátit znovu. Nejspíš víte, že anotace na blog normálně nedávám, nicméně se k tomu tentokrát uchýlím, protože jsem knížky četla tak před dvěma lety a fakt bych už z hlavy nedala, o čem jsou.

Zapomenutý papež

Mladá Florenťanka Alessandra d’Ascoli pátrá z pověření Cosima de Medici po zmizelých rukopisech a objeví antický papyrus. Jeho poselství je bomba: Petr nebyl prvním papežem. Alessandra jen o vlas unikne atentátu a uprchne zpátky do Florencie. Atentátníkovy stopy vedou do vysoké církevní hierarchie.

V nebezpečí se náhle neocitá nejen Alessandra, ale také její životní láska – Niketas, tajuplný kněz z Byzance...

Boží schrána

Z papežova pověření hledá florentská knihkupkyně Alessandra d’Ascoli v Jeruzalémě papyrus, který byl uloupen ve Vatikánu. Neví, že ji zloděj sleduje a usiluje jí o život. Rytíř-mnich Řádu Kristova, což jsou nástupci templářů, předtím zavraždil papežova archiváře, jenž vzácný dokument opatroval. V labyrintu pod Chrámovou horou teď pronásleduje Alessandru. Vzplane boj na život a na smrt.

Šalomounův prsten

Na Řím prší krev. Zlověstné znamení zvěstuje neodvratnou smrt papeže Evžena IV. Ten ještě stačí pověřit Alessandru d’Ascoli pátráním po legendárním pečetním prstenu krále Šalomouna, který jeho držiteli propůjčuje nepředstavitelnou moc. Kolem Alessandry najednou umírají přátelé, ona sama je zaživa pohřbena v katakombách. Podaří se jí uniknout, ale inkvizice ji i jejího milence obviní z vraždy papeže. Alessandřina hranice už začíná hořet...

Co jsem se setkala s názory na tuhle sérii, většinou lidem vadí, že knihy obsahují příliš mnoho církve, příliš mnoho církevních hodností a tak nějak příliš mnoho křesťanství, mám takový dojem. Je třeba si uvědomit, že v polovině 15. století církev byla běžnou součástí životů lidí a nemělo by být překvapující, že když se kniha jmenuje Zapomenutý papež, autorka půjde trochu do hloubky. Vím, není to pravidlo. Nicméně na Goldsteinovou je spoleh. Navíc (a teď, doufám, neprozrazuji nic zásadního) se hlavní hrdinka pohybuje v blízkosti papeže a její otec byl (myslím) inkvizitor. V každém případě byl dominikán. Teď už snad chápete, proč jsou všechny ty církevní hodnosti nutné...

Barbara Goldstein bývá přirovnávána k Danu Brownovi, nicméně Goldsteinovou ocení spíše ženy. Na muže to přece jen bude asi trochu moc zamilované. Nicméně jestli se mezi vámi najde nějaký odvážlivec, který to zkusí... určitě dejte vědět. Dobrodružné to je, to jako jo, i napínavé, ale je to i romantické. A taky oddechové a zajímavé. Prostě perfektní mix všech těchto složek :)

Na buxu mají druhý a třetí díl ve výprodeji za sympatických osmdesát korun ;) První v pohodě seženete na Můj antikvariát.cz, a knihovna to kdyžtak jistí.

Autorce u nás jinak vyšla ještě samostatná kniha Stavitelka pyramid. Taky jsem ji četla, líbila se mi, ale příběhy o Alessandře mám radši :)

Jednou bych se k nim moc ráda vrátila. Třeba až vyjde čtvrtý díl...? Dobře, taky bych se nemusela dočkat =D

Vím jistě, že se k nim jednou vrátím. A vím to od chvíle, kdy jsem dočetla první díl. ♡ Ten pocit nemívám moc často. A proto si každou knihu, u níž ho zažiju, velice dobře pamatuji...

Znáte tuhle sérii? Zaujala vás? :)

SVĚT KNIHY 2016: Mé druhé Vánoce aneb Ježíškem sama sobě

17.5.16

Host, pel-mel, Plus, Svět knihy, Svět knihy 2016

Ahoj, vítám vás u nového videa! :-)

Použila jsem kousek písničky A Man with a Plan od Korpiklaani a trochu si přizpůsobila její text :-)

Vyhlášení výsledků soutěže

6.5.16

pel-mel, soutěž

Mám pro vás dobrou zprávu: už znám výherce! Předně bych chtěla poděkovat všem za účast a těm, co neuspěli, vzkázat: nezoufejte, třeba to vyjde příště... ;-)

A kdo tedy může začít skákat radostí ke stropu?

Hlavní výhra poputuje k SeaBook, jejíž komentář mě zaujal nejvíc. Bylo v něm vidět, že je z knihy opravdu nadšená :-) A já se už teď těším, až se pustím do Nocte!

Vzhledem k tomu, že ostatní výhry jsou stejné, pořadí dalších výherců bude náhodné. Nemusíte tedy řešit, jestli jste druzí, třetí nebo pátí. ~~Tedy pokud nejste ze Selekce :-P~~

Další knížka zásobí Ondrův knižní špajz,

z jedné se taky může těšit Bichlička,

taky Sabi z Knižní kavárny u Nely se může začít radovat

a výčet jmen výherců uzavírá Peetuliska.

Všem výhercům gratuluji a doufám, že se vám Uvězněni budou líbit :-) Já zase pro změnu doufám, že knihy, které jste doporučili, se budou líbit mně ;-)

Jistě hoříte zvědavostí, které další knihy tedy vedle Nocte budu číst... čeká mě Zahrada kostí, Čokoláda, Nástroje temnoty a Hra věží. Psáno v pořadí jmenovaných :-)

Story huntress's blog slaví první rok

28.4.16

pel-mel, soutěž

Už je to tak, uteklo to jak voda a Story huntress's blog slaví 29.3. (vím, už bylo, čekala jsem, až vyjde Útěk do Mombasy) první rok své existence v internetovém prostoru. A vy všichni moc dobře víte, co to znamená... Přesně tak, bude soutěž! :-) A o jaké knížky si budete moci zasoutěžit? Na pět šťastných výherců tu čeká pět podepsaných výtisků knihy Uvězněni od Dany Šimkové + pro prvního šťastlivce tu bude připraven i (rovněž podepsaný) druhý díl Útěk do Mombasy, který vychází v nejbližších dnech. Také můžete dát like autorčině fb stránce Dana Šimková - Uvězněni a zajistit si tak přísun mnoha zajímavostí. Nebo ho dát mé maličkosti :-) Je to čistě dobrovolné, ale věřte mi, že to Daně udělá velkou radost... a mně taky :-)

Co musíte udělat pro to, abyste měli šanci číst tu příští týden své jméno (přezdívku)?

Napište mi buďto na email lovkyne.pribehu@gmail.com (předmět: Narozeninová soutěž o knihu Uvězněni) nebo do komentářů pod příspěvek:

1. Vaše jméno nebo přezdívku

2. Váš email

3. Knížku, kterou bych si určitě měla přečíst a proč (důvody typu "protože je fakt skvělá" neberu :-P) (a aby to bylo zajímavé, vítězné knihy si opravdu přečtu a zrecenzuji)

4. Odkaz na váš blog nebo youtube kanál (nepovinné, pokud ani jedno nemáte, nic se samozřejmě neděje ;-))

Pravidla:

Soutěž trvá týden, od 28. 4. do 5. 5. (do 23:59)

Vyhlášení bude do tří dnů od ukončení soutěže, výherce budu informovat mailem.

Od okamžiku obdržení informace o výhře má výherce 48 hodin na reakci - pokud tak neučiní, vybírám jiného výherce.
Soutěž je otevřená pro ČR i SR.

Navržená kniha musí být taková, kterou jsem ještě nečetla (o čemž se přesvědčíte tady), musí ji mít u nás v knihovně (zjistíte tady) - dostupné jsou pro mě pobočky ÚK Kobližná, Stará Osada, Vinohrady a Maloměřice. Nebo pokud ji mám doma a ještě jsem se k ní nedostala (zjistíte tady). Prostě se chci vyhnout tomu, že bych si ji musela kupovat.

Můj čtenářský záběr je široký, nečtu pouze horory a erotické romány. Děkuji za pochopení :-)

Týden s knížkou 4

4.3.16

Vítám vás u nového Týdne s knížkou :-) Dnes to je ještě bez stříhání, ještě prostě nemám program...

Týden s knížkou 3

26.2.16

Ahoj, vítám vás u nového Týdne s knížkou! :-)

Tentokrát je rozdělený na dvě části, protože mi foťák nahrál jenom necelých prvních deset minut. takže jsem to, co jsem v těch deseti minutách nestačila říct, musela dotáčet znovu.

Týden s knížkou 2

19.2.16

Ahoj, vítám vás všechny u nového Týdne s knížkou! :-) Dneska mi to povídání nějak nejde, tak prosím šetřete kritikou... ;-)

Týden s knížkou 1

9.2.16

Ahoj všichni! Tohle je to veliké překvapení, o kterém jsem nedávno psala! Už je to tak, budu taky natáčet... :-)

Na vědomost se tímto dává...

11.1.16

...že Story huntress's blog je odteď i na Facebooku! :-)

Navštívila jsem...

19.6.15

Ve středu 17.6.2015, jsem se zúčastnila besedy a autogramiády ke knížce Uvězněni od mladé a talentované české spisovatelky Dany Šimkové. Akce se konala v Literární kavárně brněnského knihkupectví Academia na Náměstí Svobody a začínala v 17:00. Nejdříve hovořil nakladatel knihy, pan Jiří Šandera. Povídal mimo jiné o tom, jak je v dnešní záplavě titulů obtížné prosadit knížku od neznámého autora, a přitom může být velice dobrá. Ale to odbočuji. Hlavní náplní jeho promluvy bylo to, jak se vlastně k rukopisu Uvězněných dostal. Je třeba říct, že až dosud pan Šandera vydával pouze knihy pro děti, jejichž autory jsou on a jeho žena. Jednou jim v nakladatelství zazvonil telefon.

Pan nakladatel čte úryvek z recenze.

Volala jakási paní, že jim chce ukázat jeden opravdu zajímavý rukopis. Byla tak přesvědčivá, že než se Šanderovi nadáli, měli s ní domluvenou schůzku. A na ní se ukázalo, že se jedná vážně o vynikající autorský počin. Pan Šandera přiznal, že když Uvězněné četl, byl tak zaskočen autenticitou prostředí a postav, že při prvním setkání s Danou Šimkovou ho velice překvapilo, když přijela živá a po svých. Některé postavy však skutečně mají svůj žijící obraz. My, návštěvníci besedy jsme měli možnost potkat předlohu literární Anežky. Za sebe můžu říct, že mi byla moc sympatická, jak v knížce, tak na živo :-). Když pan Šandera skončil, slova se ujala paní Šimková. Od ní jsme se dozvěděli, že v jednu chvíli chybělo opravdu málo a knihu by nedokončila (jsem opravdu moc ráda, že se tak nestalo, byla by to velká škoda).

Pan Šandera ukazuje svou knížku s věnováním.

Mám v plánu knížku číst brzy znovu, protože jsem přislíbila napsat recenzi. Veškerou chválu si tedy nechám do ní ;-). Takže to zkrátím. Celou akci jsem si moc užila, potkala jsem tam pár známých lidí a už teď se těším na říjen, kdy bude beseda Dany o Titanicu. Jsem opravdu moc (moc moc moc) ráda, že jsem mohla osobně poznat Irču (Rodaw, jsi vážně moc fajn :-))

Čtenářská výzva 2015

27.4.15