Přečteno za květen

Vítejte u Přečtena za květen. Ehm... čtete správně. 😃 Další měsíce budou následovat, stejně tak všechny recenze, jež jsem v tuhle chvíli dlužna. Tedy hlavně ta na Nahou opici a Poslední neandrtálskou ženu. A snad i na Z kouře a kamene, ačkoliv tu jsem dočetla včera, takže na rozdíl od předchozích dvou nebudu muset lovit v paměti.

V dubnu jsem se konečně dočkala Temné krásy, a tak jsem ji samozřejmě nemohla nechat čekat dlouho. Hodnotím 5*

Úlovky ze Světa knihy 2018


Ahoj!
Květen má do konce ještě daleko, ale přesto přicházím s úlovkovým článkem už dnes. Jak nejspíš víte, ve dnech 10. - 13. 5. se v Praze konal Svět knihy. A já tam samozřejmě nemohla chybět. Letos jsem poprvé jela dvakrát, a to ve čtvrtek a v sobotu. Ve čtvrtek za nákupy a v sobotu kvůli Humbook Stage. (Bylo to skvělé. Bude-li příští rok možnost, pojedu zase.) Fotky bohužel nemám. Foťák jsem měla s sebou, ovšem ani jednou jsem na něj nepomyslela, takže zůstal po celou dobu uložen v batohu. Snad mi to prominete. 🙂 Teď už se celá třesu vám ukázat, co jsem si přivezla...

Ale předtím bych ještě chtěla poděkovat za milé setkání Verče z Bichliččina blogu, Šárce z Mého knižního ráje, Sabče z Knižní kavárny u Nely a Katce z Knižního večírku.  Moc ráda jsem vás všechny viděla a poznala. 🙂

Trochu jsem nakupovala. Dobře... trochu víc než trochu.


Kniholov za duben


Ahoj 🙂
Duben skončil, a tak je čas představit nové obyvatele mé knihovny.


Přečteno za únor

Ahoj! 😎😀

Nejkratší měsíc v roce je za námi, a já bych vám ráda představila knížky, které se mi během něj dostaly do ruky.


Kniholov za únor

Vítejte po měsíci u nového Kniholovu. 🙂 Přírůstků bylo (i) tentokrát požehnaně a já se nemůžu dočkat, až se do nich pustím. Nejradši hned a do všech naráz.


Skleněná past má smrtící sílu


Když pro Héloïse Sanglarovou přijede královský posel, tuší, že to nevěstí nic dobrého. Co by jí mohl král nebo královna chtít? Navíc ať se snaží sebevíc, dotyčný jí odmítá prozradit byť jen jediné slovo o možném důvodu této přísně tajné schůzky. Ale již jsou na místě, brzy jí snad bude na vše zodpovězeno… včetně toho, proč s ní chce hovořit samotná Anna Bretaňská. Před nedávnou dobou byli zavražděni tři alchymisté a královna má podezření, že je za tím něco víc. A chce, aby tomu Héloïse společně s Henrim de Comballecem, jejím věrným služebníkem, přišla na kloub. Héloïse je jejím požadavkem zděšena. Ona a vyšetřovat strašlivý zločin? Navíc ve společnosti toho člověka? Nee… Rozkaz je ovšem rozkaz, a navíc královský. Vydávají se tedy na cestu a postupně zjišťují, že jejich vzájemné nesympatie začínají nabírat pravého opaku…

Kniholov za srpen


Ahoj všem! 

Vítám vás u nového Kniholovu, tentokrát již aktuálního. Ještě začátkem měsíce jsem byla přesvědčená, že takové množství jako v červenci (31) to rozhodně nebude. A jako... vlastně jsem měla pravdu. Třicet jedna jich není. Je jich jednadvacet. Ale! Na svou omluvu bych chtěla říct, že drtivá většina je z LK. Něco jsem vyhrála a jedna je z výměny s Medvědářkou. Za plnou cenu je tak vlastně jenom Růže a dýka. Najednou to nezní tak děsivě, že?

Začnu úlovky z LK. Jako první mi ve spárech skončila Alchymie věčnosti, kterou jsem objevila díky Bookoholic Kubovi. A když už, tak rovnou oba díly. Alchymii mám v tuhle chvíli přečtenou, a Nejistý zítřek zatím po několika prvních stránkách zanedbávám kvůli restům na blog, které se mi nahromadily za srpen.

Kniholov za červenec


Ahoj všem po dlouhé době,

vítám vás u nového článku. I v červenci jsem lovila knihy. Ulovila jsem jich hodně. Jakože fakt hodně.


Důkaz o posmrtném životě? Tahle kniha

Po tragické smrti bratra se pro Stephana Allixe smrt stává nedílnou součástí života. Rozhodne se proto společně se svým otcem, že po jeho (otcově) smrti vyzkouší takový malý experiment: tajně umístí do rakve čtyři předměty, které mu byly za života drahé. Poté absolvuje sezení u šesti vybraných médií, která probíhají vždy podle stejného scénáře: Allix ukáže otcovu fotografii a řekne, že se s tímto člověkem chce spojit. Nic dalšího. Neříká, kdo zemřelý je, ani v jakém jsou konkrétním vztahu. Na otázky odpovídá vždy pouze ano/ne, nepřidává žádné doplňující poznámky (pro nás čtenáře ano). Má to jeden prostý důvod: pokud dotyčné médium opravdu komunikuje s mrtvými, všechny potřebné informace se dozví od jeho otce. Stephane Allix tak zároveň dává návod, jak rozlišit ty, kteří skutečně vidí druhý břeh od obyčejných podvodníků.

Přečteno za březen

Ahoj, vítám vás u Přečtena za březen. 🙂

Za březen jsem toho přečetla opravdu hodně... málo. Jak to? Já vlastně ani nevím. Dobře, Facebook ví. Je to hrozný, já vím.

Měsíc jsem začala s Toskánskými věžemi, které u nás nedávno vyšly. Když jsem si pročítala anotaci, přišly mi jako něco, co se mi bude zaručeně líbit. Bohužel, s odstupem po přečtení musím říct, že ne-e. Sofia svůj osud celou dobu přijímala pasivně, uvažováním "Bůh chce, abych šla do Sieny, půjdu tedy do Sieny. Ale co když Bůh nechce, abych někam chodila? Nikam nepůjdu. Ale slíbila jsem otci... Tak do té Sieny tedy půjdu, snad se Bůh nebude moc zlobit..." měla do silné hrdinky opravdu daleko. A já se tak těšila... 😕 Kniha ode mě dostala 3* a recenzi najdete tady.

Pak jsem se pustila do Akt Julián, druhého dílu Případu Pegasus. Ta ode mě dostala taky 3*, ale na rozdíl od Toskánských věží byla aspoň vtipná. Recenze tady.

Kniholov za březen


Další měsíc je pryč a já jsem zas o několik knížek bohatší... 😊 Pojďme se na ně podívat blíž.

První z nich teoreticky patří ještě do února, ale přišla až v době, kdy už byl vydaný článek. Tak je tady. Je to první knížka, která není z mého novoročního seznamu. Měla jsem slabou chvilku, no. Ale odpouštím si, protože se vztahuje k jinému bodu z předsevzetí. Vlastně to byl tak trochu spontánní nákup a vlastně mě na něj navedl článek Báry z Bookish Dream o nakupování na Book Depository. Aneb na někoho se to svést muselo. 😇😃 Tedy konkrétně když přišla řeč na to, že paperbacky se tam dají pořídit za velice zajímavé ceny. Normálně sice upřednostňuji pevnou vazbu, ale prostě nesmí vycházet na pět stovek. Co se výběru týče jsem měla od začátku jasno. Jde o knihu ze série, kterou u nás potkal tragický osud: vyšly pouze první dva díly a další nejsou v plánu. Je to škoda, protože Kroniky Jennifer Strangeové od Jaspera Ffordeho jsou něco skvělého. Má volba padla na knihu The Eye of Zoltar, což je třetí díl. A stála úžasných 130,-. No a protože Ffordeho doporučuju, kudy chodím, neodpustím si to ani teď... ať už jde o sérii tuhle, nebo tu se Středou Další (která je na tom stejně: první dva díly... a taky nedovyjde) a která se mi líbila snad ještě víc, protože cestování do knih (knih, kde se cestuje do jiných knih poslední dobou vychází čím dál tím víc, nicméně si troufnu tvrdit, že to svým Malérem Eyrová v roce 2001 odstartoval právě Fforde), hlavní hrdinka s tou správnou dávkou ztřeštěnosti, humor, a svět, který se točí kolem knih, literatury...  

Nevzdávej se svého snu...

Maluj, nevzdávej se svého snu… byla poslední slova, která Sophia od svého otce slyšela. A dostaň se do Sieny, k nim taktéž patřilo. Pryč byly časy, kdy mohla malovat dle libosti. Nyní byla vdaná a mohla se své vášni věnovat pouze tehdy, když manžel nebyl doma. Na tajno. Už to v jednu chvíli skoro vzdala. Že se do Sieny utéct nepokusí. Ale pak si vzpomněla na svého otce, na to, co všechno ji naučil a co by přišlo vniveč, kdyby se svou budoucností něco neudělala. A tak vymyslí plán… předstírá, že se jede pomodlit do kapličky u Florencie za své nenarozené dítě. Jenže potíže začnou, sotva vyjede za brány San Gimignana: je i se svým doprovodem přepadena a pouze ona se zvládne zachránit. Nebo si to aspoň myslí. Nic to však nemění na její nastalé situaci: je v lese, sama, téměř bez jídla, a navíc bude brzy večer. Na kratičký okamžik zvažuje, že se vrátí zpátky, ale pak si představí ten svazující život, který by ji čekal… a zamíří na opačnou stranu. Vstříc novému životu.

Kniholov za únor


Zdravím, je tu opět nový měsíc a to znamená jediné: Svět knihy je zase o něco blíž! 😀 A taky je čas na únorový Kniholov. 

Za únor mi přibyly dvě knihy (třetí je na cestě). Ve facebookové skupině Blogeři nakladatelství Jota se objevila možnost získat knihu na recenzi. Jednou ze dvou knih, z nichž bylo na výběr, byly právě Toskánské věže od Carol M. Cramové. Odehrávají se v Itálii 14. století, což byl hlavní důvod, proč mě zaujaly.

Kniholov za září

Končí nám první týden v říjnu a já vás vítám u Kniholovu za září! :) Který by klidně mohl nést podtitul "aneb Jak jsem vykoupila eshop Hostu", protože kromě balíčku z Joty, který jste viděli minulý týden, jsou všechny knížky z Hostu. Jak se to stalo? Host na svém facebooku oznámil, že se blíží 10 000. objednávka a ten, kdo ji udělá, získá poukázku v hodnotě 1000,- Tak jsem udělala jednu, která byla velice blízko tomu číslu. A když se pak asi za hodinu další objednávka přiblížila zase o něco blíž (přičemž předchozí udělaná byla ta moje), řekla jsem si, že půjdu svému štěstí trochu naproti... Knížky, které tu uvidíte, bych si dřív nebo později stejně koupila, takže takhle aspoň nastalo dřív, než později. :D Ale teď už vás jistě zajímá, které to jsou :)

Začnu Ódinovým dítětem. Přiznám se, že jsem se o něj začala zajímat až ve chvíli, kdy vyhrálo knižní battle (mimochodem, začátkem roku možná bude další). Zároveň v tomhle roce nějak roste moje chuť poznávat fantasy, které jsem nikdy dřív moc nevyhledávala. Ale časy se mění, hlavně díky hostovským YA kouskům. Kočičího hosta jsem v hledáčku měla už dlouho a tak doufám, že jako první střetnutí s japonskou literaturou to bude dobrá volba. Murakami u nás sice vychází hojně, avšak mě nikdy nelákal. Potom Starý kraj. Na ten mě nalákala Bichlička, takže se těším, míváme podobný vkus :) No a Smluvní podmínky... ten námět zní děsivě, až skoro reálně. Je to myslím o tom, že ta drobná písmenka u smluv bychom měli číst fakt pozorně, než něco podepíšeme.


Přesuňme se k další, lehce chaotické hromádce. Město schodů je onou 10 000. objednávkou, a jestli se nepletu, tak by ještě letos měl vyjít další díl. Vedle jsou Dvě zrcadla a jejich pokračování Dva meče. Na obou je napsáno, že by to měla být trilogie, ale od vydání druhého uplynuly minimálně tři roky, takže nejspíš budeme bez třetího dílu (hm... i tak si je přečtu). Jsem docela zvědavá, autorka se prý značně "inspirovala" Stmíváním, podle některých názorů mají být její příběhy snad dokonce lepší (co jsem zaznamenala tak hlavně podle těch, kterým se Twilight nelíbil). No, a aby těch vykradaček nebylo málo... je tu ještě Smrtná zima. Tady připouštím, že film Vesnice, kterému má být příběh Smrtné zimy až příliš podobný, jsem neviděla, ale věřím vám, co to říct můžete. Smrtnou zimu jsem jako jedinou stihla přečíst, na recenzi pracuji, určitě tedy bude. Nějaké další dojmy vám tedy pro tuhle chvíli prozrazovat nebudu. V listopadu vyjde druhý díl s názvem Temná tání, ale já pořád nevím, jestli si ho chci přečíst nebo ne. Každopádně... než se dostane do knihovny, mám dost času si to rozmyslet. Kupovat si ho totiž rozhodně nebudu. No... už tohle docela napovídá, jaký je můj názor na Smrtnou zimu. Nebo mu mám dát šanci?  


Ve svém výběru jsem taky trochu zabrousila do thrillerů, a ulovila tyhle dva kousky.


Měla jsem co dělat, aby se vešly na fotku :D


Možná si říkáte, proč jsem článek nevydala už začátkem týdne. Předtím jsem mezi objednanými měla i jednu knihu, která v té době byla teprve v předprodeji. A tak jsem si říkala, že si ji teď, když už vyšla, zajdu vyzvednout, ať můžu konečně nafotit Kniholov. No jo, jenže to by nesměla být za ty dva týdny beznadějně vyprodaná. Jo, kdo zaváhá, nemá Mapy :D Pokud se mezi vámi nachází někdo, kdo po nich taky touží a nestihl si je sehnat, tak nezoufejte. 21. října bude dotisk :) 

Těšte se u mě v příštích týdnech na další knížky z Hostu! :) Mám zhruba představu, za které knihy poukázku proměním, ale když ony pořád přibývají další a další, takže vlastně nemám :D  


A jaké jsou vaše knižní úlovky za září? :)


Tajemství balíku 24

Ahoj! 

Možná jste zaregistrovali, že nakladatelství Jota v minulých dnech slavilo narozeniny. Při této příležitosti vyhlásili slevu 30 % na vše a dopravu zdarma. Kdo by tomu odolal? Já ne =D Ale vás už teď jistě zajímá, co jsem si vybrala.



Už můžete tušit...


Můj nákup se tentokrát nesl na zdravé vlně, protože tu mám v plánu strašit ještě dlouho mě knížky zaujaly už ve chvíli, kdy vycházely a byla tedy jen otázka času, než se ke mně dostanou.


Jak se dožít 100 let a Plán genové terapie jsou populárně naučná literatura, zatímco Přirozeně je kuchařka. Nějak nevím, co víc bych vám k nim řekla, takže to dneska bude hodně krátké. Užívejte víkend :)


Znáte některou z nich? Zaujaly vás? :)

Mé knižní série 2

Ahoj, vítám vás u nového dílu Mých knižních sérií! 
První článek se tu objevil touhle dobou před měsícem, takže pokud souhlasíte, další bude zase za měsíc. Pro dnešek jsem vybrala sérii historických detektivek ze středověké Anglie o Adélii Aguilarové (nikdy nevím, jak se to její příjmení píše =D), vykladačce smrti. Autorkou knížek je Diana Norman, ale napsala je pod pseudonymem Ariana Franklin. Asi aby se nám to moc nemotalo. 

 

Rozhodla jsem se, že u tohoto článku i v budoucnosti budu používat anotace, protože se tu budou objevovat i knihy, které jsem četla před několika lety. A nebo zatím na svůj čas čekají. Anotace jsou převzaty ze stránek nakladatelství Jota.

1. Vykladačka smrti
2. Labyrintem smrti
3. Relikvie mrtvých
4. Vrahova modlitba


Vykladačka smrti
Detektivní thriller ze středověké Cambridge. 

Anglické město Cambridge, 12. stol., 4 zavražděné děti. Katoličtí měšťané obviňují své židovské spoluobčany a bouří se, avšak král Jindřich II. nad Židy vyhlašuje svou ochranu. Nečiní to z přátelství k nim - takový pojem je mu v podstatě cizí vůči komukoli - ale věří v zákon a pořádek a především se neobejde bez příjmů, které plynou do královské pokladny z daní židovských obchodníků. V naději, že vědecky podložené vyšetřování odhalí pravého pachatele, posílá Jindřich zprávu svému bratranci, králi sicilskému, mezi jehož poddanými jsou i nejlepší lékaři tehdejší Evropy, s prosbou, aby do Anglie poslal svého nejlepšího „vykladače smrti“, což je nejranější forma povolání zvaného v současnosti soudní lékař. Je vybrán mladý, leč geniální student z univerzity v Salernu, vynikající expert v oboru anatomie a v detektivní práci patologa. Nosí však jméno Adélie - k anglickému králi se vydává „vykladačka smrti“.

V zaostalé zemi plné předsudků a pověr, jakou Anglie té doby je, hrozí Adélii nebezpečí na každičkém kroku. Když zkoumá oběti a pátrá po posledních událostech v jejich přervaném životě, musí přitom skrývat svou totožnost, aby se vyhnula obvinění z čarodějnictví. V tom jí pomáhá jeden z královských výběrčích daní, sir Rowley Picot, jenž má sám na vyšetřování osobní zájem. Jako bývalý účastník křižáckých výprav může být rytíř Rowley jak užitečným přítelem, tak i oním hledaným démonem. Stále intenzivnější pátrání vodí Adélii po temných cambridgeských uličkách podél řeky i za zavřené dveře kostelů i klášterů. Ale vrah se chystá k dalšímu činu…

Recenze na Vykladačku smrti je úplně prvním článkem na blogu. A současně první recenzí, co jsem kdy napsala. :) (to bylo ještě o dva roky dřív)


Labyrintem smrti

Lékařka Adélie řeší vraždu královy milenky.

Vykladačka smrti se stala bestselerem, a tak neudivuje, že se na pultech knihkupectví objevuje další detektivní příběh s hlavní hrdinkou Adélií. Dokázala rozřešit hrůzný případ vraždění dětí, a tak jí král Jindřich II. zabránil vrátit se zpět na Sicílii, neboť si chce ponechat mimořádně schopnou vyšetřovatelku ve svých službách. A tak Adélie znovu dostává příležitost prokázat svůj neobyčejný talent. Je totiž otrávena králova milenka Rosamunda. Hlavní podezření padá na královnu, Eleonoru Akvitánskou. Adélie je povolána biskupem Rowleym, aby se pokusila prokázat královninu nevinu. Ještě nikdy se neocitla ve větším ohrožení. Vrah se pohybuje na svobodě a královna má za sebou celou armádu příznivců, kteří jsou odhodláni bojovat proti Jindřichovi. Ledový zimní vítr a kruté mrazy Adélii pátrání nijak neulehčují. Musí se prodrat nejen složitým labyrintem obklopujícím Rosamundinu věž, ale také rozluštit záhadu mrtvé a zmrzlé ženy, která se nachází uvnitř...

Na druhý díl jsem rovněž sepsala svůj názor...


Relikvie mrtvých 
Lékařka Adélie hledá důkazy o smrti krále Artuše.                                                       Píše se dvanácté století a mnichové v anglickém Glastonbury najdou po mohutném požáru v klášteře dvě lidské kostry, o nichž nikdo neměl ani tušení. Jedna je vysoká, mohutná, jako by patřila nějakému válečníkovi, druhá malá a drobná. Existuje domněnka, že právě Glastonbury je oním bájným Avalonem z dávných dob. Mohlo by se tedy jednat ostatky krále Artuše a Guinevere? Když se o objevu doslechne král Jindřich II., požaduje důkazy o Artušově smrti. Nepotřebuje totiž, aby jeho vzpurní velšští poddaní začali věřit a doufat, že jejich jediný pravý a budoucí král se jednoho dne vrátí, aby je znovu mohl vést k vítězné bitvě za svobodu. A tak král Jindřich opět povolává Adélii, aby se pustila do prozkoumání podezřelých koster. Jenomže někdo si nepřeje, aby byly kosterní pozůstatky identifikovány a je připraven kvůli tomu i zabíjet... Román Relikvie mrtvých je volným pokračováním úspěšných příběhů „vykladačky smrti“ Adélie Aguilarové, lékařky a patoložky ze salernské univerzity medicíny. Na pozadí barvitě vylíčeného života středověké Anglie se odehrává napínavý až detektivní thriller, v němž láska, logika i rodící se věda zápasí s pověrami a barbarstvím tehdejší doby.

Na třetí taky.

Vrahova modlitba                                                                                                           Lékařka Adélie čelí kruté pomstě.                                                                      Lékařka Adélie se ve čtvrtém pokračování historické kriminální série stává ochránkyní mladé princezny. Píše se rok 1176 a král Jindřich II. posílá svou desetiletou dceru Johanu do Palerma, aby ji tam provdal za krále Viléma II. Sicilského. Válka a mor v Evropě činí z takové cesty velmi nebezpečný podnik. Král proto vybral své dceři za společnici ženu, které důvěřuje ze všech nejvíc: svou „vykladačku smrti“ Adélii Aguilarovou. Vystudovaná lékařka Adélie, jež pochází ze sicilského království, má princeznu doprovázet a starat se o její bezpečí a zdraví až do svatby. Adélie by sice nabídku nejraději odmítla – odcestovat s královským průvodem pro ni znamená rozloučit se na dlouhou dobu s vlastní dcerkou. Král ale její dceru pohotově přesídlil na královský dvůr jako svou chráněnku, ale současně i jako rukojmí, aby si pojistil, že se Adélie k němu zase vrátí. Adélii tím pádem nezbývá než vydat se na dlouhou cestu. Doprovázejí ji arabský ochránce a společník Mansur, milenec Rowley a také irský námořní kapitán O’Donnell, jenž by mohl být Adélii daleko prospěšnější, než by se Rowleymu mohlo zamlouvat. Ke královskému průvodu se ovšem připojuje ještě jeden člověk – vrah bažící po strašlivé pomstě. Když začnou v princeznině okolí umírat lidé, Adélie i Rowley pojmou podezření, že vrah se skrývá na dohled. Co bude následovat? Má se jeho příští obětí stát princezna Johana? Nebo snad dokonce samotná Adélie?
Na čtvrtý stejně tak. Nevím, na kolik se mé tehdejší výtvory dají nazvat recenzemi, ale doufám, že je vidět aspoň nějaký posun. =D 

Původně jsem myslela, že tentokrát vyberu nějakou sérii se šťastnějším osudem. Ideálně dovydanou. Ale když jsem pak vybírala fotky, které použiju, uvědomila jsem si, že Vykladačka je na tom ještě mnohem hůř než série o Alessandře. Protože sice vyšly všechny napsané díly, ale autorka již není mezi živými (ikdyž Goldsteinová je vlastně taky po smrti). A pokud víte, jak otevřeně končí ten poslední, je vám jasné, že tohle rozhodně neměla být tetralogie. A tak na tu poslední stránku jen zíráte... a zíráte... a říkáte si proč? Je nějaká šance, že by to někdo mohl dopsat?  Třeba její dcera, s níž napsala Statečná srdce? Původně jsem doufala, že by se toho mohla Samantha Norman chopit. Ovšem jen do té doby, než jsem si je přečetla. To bylo takové zklamání, že si říkám, zda mít radši ukončenou sérii za cenu nízké kvality nových dílů, nebo ji radši nemít dokončenou vůbec. Co myslíte vy? Normanová ml. prý chce pokračovat v započaté sérii. Není mi jasné, zda jsou myšlena Statečná srdce (v čem tady chce pokračovat? ten příběh je uzavřený!) nebo Vykladačka smrti. Jako... ze zvědavosti si to asi přečtu, ale děsím se toho. Tedy za předpokladu, že to u nás vyjde. Ale vzhledem k tomu, že Statečná srdce měla dotisk měsíc po vydání, myslím, že by mohlo. Jinak mám od Diany Norman doma ještě Pobřeží temnoty, ale ještě jsem ho nečetla. 



A jak jste na tom vy s touhle sérií? Znáte Vykladačku smrti?
Používá technologii služby Blogger.