Ahoj!
Vítám vás u nového (a pro mě
trochu nezvyklého) článku, který bude tak trochu o mně. Nebo… ani ne tak o mně,
jako spíš o jednom důležitém rozhodnutí, které jsem nedávno učinila.
Stativ připraven na uložení k věčnému spánku... |
Jak už název říká, jde o to, že
jsem se rozhodla přestat točit videa. A teď nechci, aby to znělo nějak
domýšlivě, ale… není to pro mě. Přijde mi, že když jsem chtěla doporučit
knížku, která se mi opravdu líbila, tak v mém mluveném projevu to vyznělo
jako „ale jo, celkem ušla“. Často jste se mě ptali, proč se na videích
prakticky vůbec neusmívám… Tenhle tak trochu kamenný výraz mám totiž pořád.
Prostě neumím znít dost nadšeně, neumím nadchnout. A přijde mi, že
v psaném projevu tohle všechno dokážu. Dalším důvodem je, že psaní mě
baví. Když jsem dlouho nic nenapsala, začalo mi to chybět. Což o natáčení říct
nemůžu. Možná, kdybych se pro to rozhodla sama, že by mi to vydrželo. Možná. To
jsem se tak jednou u Rodaw na blogu zmínila, že uvažuji o tom, že začnu taky
natáčet. Asi možná tušíte, že z té myšlenky byla nadšená. No a pak jsme se
jednoho dne sešly a já jí slíbila, že ještě ten den natočím Týden
s knížkou (možná jste si všimli, že z rubrik před pár dny zmizel,
nicméně ve štítcích ho je stále možné najít, videa mazat nebudu). Pamatuju si
to přesně, bylo to úterý 9. února 2016. Na druhou stranu, kdyby mě do toho Irča
takto „neuvrtala“, asi bych uvažovala dodnes (aniž bych se k tomu
rozhoupala). Takže ikdyž od toho upouštím, nelituji, že jsem se nechala
přemluvit a považuji to za velice cennou zkušenost. Vím, že videa jsou dnes
populárnější než blogy a jsem tak možná tak trochu sama proti sobě, ale… vážně
to radši přenechám jiným. Lepším. Protože s věcmi jako výraz nebo znění hlasu
vážně nic nenadělám.
Z Míst mého výskytu
odstraním Youtube, protože už tam nebudu aktivní a nemá smysl, abyste mi dávali
odběry a ono se pak nic nedělo. Další důvod, proč jsem se rozhodla to zabalit,
je ten, že jsem většinou nenacházela odezvu v komentářích (tímto zdravím
Bichličku, snad mi zachováš přízeň i nadále :) )
Myšlenky se mi lépe vyjadřují,
když píšu, než když mluvím. A proto jsem se rozhodla zůstat u toho, co mi jde
lépe. Možná to třeba jednou zkusím znovu, ale v dohledné době to nebude.
Mam to uplne stejne, az na ten vyraz. Taky je mi lepe ve svete psani nez videa
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář! :)
VymazatJá bych se taky do videí nepouštěla a pokud tě psaní baví více, tak není co řešit. Proč investovat čas do něčeho, co tě tak úplně nenaplňuje.
OdpovědětVymazatPřesně.
VymazatA já si radši přečtu článek, videa mě moc neberou, takže za mě ok :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář, mám radost :)
VymazatMyslím, že je to správné rozhodnutí, kterého nemusíš litovat. Jestli se ti líp píše, piš.
OdpovědětVymazatOno toho odpadu na YT je strašně moc, tak když máš soudnost a uvědomíš si, že bys sama nic kloudného nepřidávala, je dobré opustit pole. Hodně štěstí s psaním :)
Díky :)
VymazatJá sama se na videa necítím, ale jestli je tohle opravdu to co chceš, a už ti nebyla tak příjemná, tak proč ne. Já sama mám raději knižní články plné slov, než videí :)
OdpovědětVymazatPrávě díky tomu, že jsem to zkusila, jsem mohla dojít k závěru, že to není cesta pro mě.
VymazatTaky zdravim a nemusis se bat - uz na FB jsem ti psala, ze mam rada clanky i videa ;-) a dulezite je, aby se citil dobre autor, protoze potom bude i na ostatni prenaset svou energii :-) takze pis, pis, pis, nebo te sni mys (tak takhle jsme se loucili v korespondacich z svp :-D )
OdpovědětVymazatTak to se mi ulevilo :)
VymazatDůležité je, co víc sedí tobě, mě videa baví, ale taky mám pocit, že pak vypadám jako malomocná, která se nedokáže normálně vyjádřit, takže dělej to, co cítíš, že ti jde lépe :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář, mě tvoje videa taky baví :)
VymazatLeni je dobre se vzdy rozhodovat podle sebe a ne podle popularity. Takze za me, pokud to tak citis dobre, je to dobre.;) ja sem vykecavaci tip, takze mne vyhovuje oboji.
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář, věřím, že psaní článků je pro mě lepší. Ale tvoje videa mám ráda :)
VymazatJsem na tvém blogu poprvé, takže tvé video jsem nikdy neviděla, ale článek jsem si přečetla a rozumím tomu. Sice se občas na nějaké knižní video, na které náhodou narazím, kouknu, ale jak pro mě, tak ze strany ostatních jsem vždycky měla radši psanou formu. Když se rozběhli knižní youtubeři, tak se mi to celkem zalíbilo a přemýšlela jsem, že bych taky zkusila natáčet, ale jednak bych se nechtěla "promenádovat" před celým světem, a pak, když se na sebe nedokážu dívat sama, natož se poslouchat, stejně bych to nikdy nezveřejnila. :D Vždycky jsem ráda psala a o knihách tím spíše, v tom se vyžívám. A i když to nebude číst tolik lidí (jestli vůbec někdo :D), než kdybych se ukazovala na youtube, cítím se při tom líp a dává mi to víc. :)
OdpovědětVymazatTakže piš, co mysl ráčí, povídání o knihách není nikdy dost. :)
Děkuji za komentář, snad tě blog zaujme a někdy se sem zase vrátíš :)
VymazatJe to škoda já se na ty videa dívala ráda :) ale respektuji tvé rozhodnutí ;) blogy možná i raději čtu než koukám na videa
OdpovědětVymazatJsem ráda, že aspoň někdo se rád koukal :)
VymazatLeni, je důležité, že je to tvé rozhodnutí a jsi s ním spokojená. Já videa ráda sleduji, ale sama bych nedokázala natočit nic, co by bylo koukatelné. Někomu to jde samo, někdo se s tím nadře a pro někoho to prostě zas vůbec není. Proč to lámat přes koleno. Měj se krásně :)
OdpovědětVymazatPřesně tak, souhlasím :)
Vymazat