Plíseň. Co je zač?

V okamžiku, kdy se s Hirkou setkáváme, žije ve světě lidí už půl roku. Bydlí ve věži yorského kostela a snaží se pochopit svět, který by měl být jejím domovem, ale přesto se v něm cítí naprosto cizí. Chybí jí Ymslanda, kde aspoň věděla, na čem je. A Rime... Svět bez Síly se jí zdá prázdný. Umírající. Několik posledních dní to navíc s Kurem nevypadá moc dobře… Hirka má strach, aby taky neumřel. Jako tenhle podivný svět. Prosí otce Brodyho, aby vzali Kura k lékaři přes zvířata. Když však veterinář řekne, že škodnou neléčí, Hirka je zoufalá. Rozhodne se sobě i svému zvířecímu kamarádovi najít nějaké bezpečnější místo. Má nepříjemný pocit, že ji někdo sleduje… a taky se chce vyhnout sociální pracovnici. 


Vypadá to, že v botanické zahradě by mohli mít aspoň pár hodin klid. S Kurem to vypadá opravdu kriticky, když v tom najednou… praskne. K Hirčině nemalému šoku. A další přijde vzápětí: z havrana se vyklubala bledá postava. Podezřele povědomá. Místo očí má pouze bělmo a místo prstů drápy… Opravdu se nachází v jedné místnosti s mrtvorozeným. Ale jak to? Opustila Ymslandu zbytečně? Vždyť přece mimo jiné odešla kvůli slepým!  A teď tu jeden stojí. Teda leží. Hirka by nejradši okamžitě utekla, ale zároveň jí brání pocit, že ho nemůže nechat samotného v tom cizím neznámém světě. Stejně jako byla před pár měsíci ona sama. Tak se seznamuje s Naiellem. Také se jí potvrdí to, že byla sledovaná: někdo se ji pokusí unést. Ale to se přepočítal… Hirka se nedá. Ale proč vůbec? Nezbývá než to zjistit. Tak začíná cesta za odhalením pravdy (mimo jiné i o plísni), v jejímž cíli čeká na Hirku nejedno překvapení… Přičemž to největší se dozví sama o sobě. 

Plíseň je druhým dílem trilogie Havraní kruhy norské autorky Siri Pettersen. Vydalo ho u nás nakladatelství Host a třetí díl, nazvaný Síla, by měl vyjít letos v říjnu. Kniha má 456 stránek a oproti prvnímu dílu se čte dobře. Pokud si vzpomínáte, můj názor na Ódinovo dítě byl ne úplně kladný. Jak si vedl druhý díl? Podstatně lépe. Zatímco u ÓD mi dělalo problém se ke knize vrátit, v případě Plísně jsem se nemohla odtrhnout. Což je rozhodně vítaný problém. 🙂 Možná to bylo tím, že tentokrát už jsem věděla, co zhruba můžu čekat. Nejspíš… Každopádně ve mně převládá pozitivní dojem. Na třetí díl jsem tentokrát nejen zvědavá, ale opravdu se těším. Naštěstí už nebudeme čekat dlouho…  

Moc se omlouvám, že je to tentokrát hodně stručné, ale bohužel mi moje časové možnosti v srpnu neumožnily sepsat recenzi dřív... (takže jsem půlku věcí pozapomínala) Díky za pochopení. Už by to mělo být jen lepší. 🙂       

Děkuji Megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu můžete koupit třeba zde.

Mé hodnocení: 4📚

7 komentářů:

  1. Náhodou mě se recenze líbila. :)) sérii jsem ještě nečetla, ale někdy bych to rozhodně ráda napravila. :)

    OdpovědětSmazat
  2. Mně se Plíseň líbila, docela dost, ale kdybych ji nečetla, právě bych tě chtěla asi zabít. Říká ti něco slovo spoiler a to, že v recenzi vážně není nutné vyzradit velkou část děje?
    http://jaderna-knihomolka.blogspot.cz/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jistě, že mi spoiler něco říká. Ale co konkrétně za něj považuješ? Podle mě neprozrazuji nic, co by čtenář Ódinova dítěte nevěděl.

      Smazat
    2. Stejně tak nastíněný děj je záležitostí prvních pár desítek stran.

      Smazat
  3. Recenze kratší, ale i tak výborná :) Jsem ráda, že se ti kniha líbila a že jsem se o ní něco dozvěděla :) První díl se mi totiž líbil tak napůl a tak jsem nevěděla, co od Plísně čekat :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky, to jsem ráda :) Lepší je nečekat nic a být pak mile překvapen :)

      Smazat

Děkuji za vaše komentáře, vždy mi udělají radost :)

Používá technologii služby Blogger.