Rok 2017 a moje knižní předsevzetí

Hezké odpoledne přeji!

První lednový týden skončil, a tak jako mnoho dalších blogerů, i já jsem si pro vás přichystala takové menší shrnutí roku 2016 v knihách. Rozhodla jsem se Knižní předsevzetí a NEJ knihy roku spojit do jednoho článku, protože na samostatný článek jich není dost.

Za minulý rok jsem přečetla 69 knih. Z toho pět na mě udělalo zásadní dojem. Pětihvězdičkových knih jsem pochopitelně četla víc, ale tohle jsou ty opravdu nej. Které to jsou?

Jiskra v popelu.

Kniha s neskutečně nádhernou obálkou (i když, tu mají všechny vybrané knihy), která vás dostane. Host má můj obdiv, že i když vydají young adult knihu, vyhmátnou vždy takový příběh, který si můžete přečíst, ať už vám je patnáct nebo třicet. Podle mě se po YA z Hostu nemusíte bát sáhnout, i když už jste dávno dospělí 😉 Recenze.

Naslouchač.

Můžu s klidem říct, že Naslouchač pro mě je překvapením roku. Způsobila to asi i moje tehdejší nedůvěra k českým autorům, kterou ve mně vypěstovala hlavně povinná četba. Ale Petry Stehlíkové se nemusíte bát :) Recenze tady.

Kostičas.

Má smysl ještě něco říkat? 😍💀 Na Kostičas recenzi nemám, ale kdybyste si chtěli zavzpomínat na návštěvu Samanthy Shannon v Praze, můžete tady...

Vidořád.

Dost lidí považuje druhý díl za slabší, ale já ne. Hlavně proto, co se mnou udělal ten konec. (Napoprvé. Při dalších čteních už jsem věděla, co přijde a mohla se psychicky připravit. Hlavně na nekonečné čekání na třetí díl. Ale to skončí. Brzy...)

Čtenáři z Broken Wheel doporučují. 

Doporučuji Čtenáře z Broken Wheel. 😀 Třeba v recenzi. Autorčina láska ke knihám je v knize opravdu znát. Jestli existuje něco jako kvalitní oddechovka, tak rozhodně tahle.

Teď koukám... co mají všechny knihy společné? Jo, jsou všechny z Hostu 😊

Které knihy u mě propadly? 

Naštěstí jich nebylo moc. Na jaře to byla Rudá královna od Victorie Aveyard. Tu jsem nedočetla. V létě to byl Život a smrt od Stephenie Meyer ("retelling" Stmívání). Ta kniha byla zbytečná. Naprosto. Na podzim se žádné velké překvapení nekoná: Páté evangelium od Iana Caldwella. Recenze tady. V zimě mi v úplném závěru roku přinesl zklamání Hedvábný strom, na který jsem se docela těšila. Docela dost. Tady je recenze. Oproti výše zmíněným sice v hodnocení nedopadl tak špatně, ale... o moc líp taky ne. 

Rok 2016 pro mě taky znamenal založení facebookové stránky pro blog a později taky instagramu. Rozhodla jsem se pro čistě knižní instagram, protože knihy jsou mnohem fotogeničtější než já. Přidávám na něj docela málo, ale to je tím, že zveřejňuji jenom fotky, které mi přijdou dostatečně zajímavé. Prostě... volím kvalitu před kvantitou.

Taky jsem v minulém roce zabrousila do booktuberských vod... a vydržela tam půl roku. Vzhledem k tomu, že si (někteří) mí odběratelé teprve teď začínají všímat, že od července nebylo žádné video, utvrzuji se v tom, že skončit bylo správné rozhodnutí. 

Rok 2016 mi rovněž přinesl moji první spolupráci s Martinusem, za níž jsem vděčná.
Došlo taky na změnu vzhledu (blogu, ne moji) a drobnou úpravu názvu. Z původního STORY HUNTRESS's blog na kratší (a dle mého skromného názoru hezčí) StoryHuntress. ☺

Nyní už k mým knižním předsevzetím na rok 2017...
- chtěla bych vyzkoušet Owlcrate ⬎
- taky bych velice ráda začala číst v angličtině dokud si z ní ještě něco pamatuju
- míň nakupovat a číst hlavně to, co už je doma (ehm...😄)
- víc číst české autory

Dala jsem si předsevzetí, že si v tomto roce koupím jenom ty knihy, o nichž v tuhle chvíli vím, že vyjdou. A to jsou...

1) Hvězdy nad hlavou (předobjednáno)
2) Štvanice
3) Pravda + Zloděj času (13. vázaná dvoukniha ze Zeměplochy)
4) Pomsta a rozbřesk 2
5) Isidorias
6) Kniha zrcadel
7) Sběratel ztracených věcí
8) Gemina
9) Naslouchač 2
10) Jiskra 2
11) Kostičas 3
12) Heartless...?
13) Poslední anglická královna
14) Ztracená císařovna
15) žolík 😇

No, jsem na sebe zvědavá. 😀 

Ještě si dovoluji dokoupit série, kde mi momentálně některé díly chybí.

Pro Svět knihy tohle omezení samozřejmě neplatí. Jako bych potřebovala další důvod, proč se na něj těšit. 😂

Na blogu Knižní blog neblog někdo u vyhodnocení projektu Prosinec s ležáky řekl, že chce rok 2017 strávit s ležáky. A já se hodlám připojit.

Až do dna.

Nevím, kolik nepřečtených knih mám, ale myslím, že zatím ještě pořád je reálné, abych se dokázala dostat na nulu. I vzhledem k tomu, kolik jich ročně přečtu. Ale bude to vyžadovat jistou disciplínu. Takže... Úlovky z knihovny se moc často objevovat nebudou, a jak pevně doufám, ani unboxingy. Dokonce jsem v jednu chvíli vážně uvažovala, že Tajemství balíku zruším... Nakonec jsem došla ke kompromisu, že budu rozbalovat jenom recenzáky (které si pochopitelně nezakazuju 😀).

Co se týče nějakých plánů ohledně blogu... chtěla bych, aby se tu objevovaly i jiné články než jenom recenze a přečteno. Namátkou bych se s vámi chtěla podělit třeba o to, jak jsem se dostala ke čtení nebo co si myslím o povinné četbě. Pokud by vás zajímalo něco konkrétního, klidně navrhněte téma. Pokud k němu budu mít co říct, nevidím v tom problém. Taky mám v plánu pustit se konečně do Knižních ležáků (když už jsem se s těmi lístečky psala a stříhala). Aspoň jednou měsíčně. Dál bych vám taky ráda dala možnost mě trochu poznat... při této příležitosti jsem na fb blogu přišpendlila výzvu ke kladení otázek. Možná jste si všimli, že některé rubriky v menu přibyly a jiné zmizely. Všechno, co dřív bylo a teď není, můžete dohledat ve štítcích, nemazala jsem nic. 😉

Jak to tak vidím, asi zvážím i předsevzetí krotit se v používání emotikonů. 😄 (Dobře, tak ne.) 

Závěrem bych chtěla poděkovat vám všem, kdo jste si k blogu našli v roce 2016 cestu a pravidelně čtete a komentujete. Vím, že to není samozřejmost.