Voda, země (kameny), vzduch, oheň... na rozdíl od Alexe jsem si musela pomoct sirkama. |
Devatenáctiletého Alexe kromě
blížící se maturity celkem nic netrápí. Má milující (byť adoptivní) rodiče, své
dobré kamarády a jeho život se nijak neliší od životů jeho přátel a vrstevníků.
Nebo si to aspoň myslí. Skutečnost je taková, že víc vzdálen pravdě být snad
ani nemůže. Jednoho večera vyráží s přáteli trochu se pobavit do klubu
Silver. Celý den však má ne zrovna příjemný pocit, že ho někdo sleduje. Párkrát
neznámého i zahlédne, ale snaží se jeho přítomnost co nejvíce vytěsnit z mysli.
Po většinu večera se mu to i daří, ale pak najednou začne mít pocit, že nutně potřebuje na vzduch. A tak, aniž by komukoli cokoli řekl, vyběhne do deště… Kde už na něj čeká tajemný cizinec. A tak se poprvé setkává s Nowelem, králem podzemní říše Miory, jejíž lid vládne schopnostmi ovládat čtyři základní elementy. Pouze někteří jedinci královského rodu ovládají i element pátý, tzv. Navitas. Jdou si sednout do blízké kavárny, kde Nowel Alexovi vyloží, že je jeho vnukem, a hlavně ztraceným dědicem válkou zničené mioryvské říše. Alex Nowelovi pochopitelně nevěří a má ho tak trochu za blázna. Ovšem jen do okamžiku, než na vlastní kůži zakusí své do té doby netušené schopnosti. Následně jdou k Alexovi domů, kde se dozvídá další neskutečné věci. Má staršího bratra. Zeka.Pěkné kvítko. Právě on je totiž zodpovědný za to, že Alex vyrůstal
ve světě venku… A právě s ním už mnoho let trvá válka. Pokud se Alex
nevrátí, Miory padne do jeho rukou a nebude již záchrany. No, a do tohoto
jejich povídání se vrátí domů Alexovi rodiče. Teď jim nějak vysvětlit, co Alex
už chápe: že bude muset odejít s Nowelem, a bojovat proti svému bratrovi.
Ale Nowelovi se to nějakým zázrakem podaří a dalšího dne už jim nic nebrání
vyrazit. Ačkoliv svět venku Alexovi ze začátku chybí, zjišťuje, že i tady může
najít nové přátele, lidi, na nichž mu bude záležet, a dokonce i lásku…
Po většinu večera se mu to i daří, ale pak najednou začne mít pocit, že nutně potřebuje na vzduch. A tak, aniž by komukoli cokoli řekl, vyběhne do deště… Kde už na něj čeká tajemný cizinec. A tak se poprvé setkává s Nowelem, králem podzemní říše Miory, jejíž lid vládne schopnostmi ovládat čtyři základní elementy. Pouze někteří jedinci královského rodu ovládají i element pátý, tzv. Navitas. Jdou si sednout do blízké kavárny, kde Nowel Alexovi vyloží, že je jeho vnukem, a hlavně ztraceným dědicem válkou zničené mioryvské říše. Alex Nowelovi pochopitelně nevěří a má ho tak trochu za blázna. Ovšem jen do okamžiku, než na vlastní kůži zakusí své do té doby netušené schopnosti. Následně jdou k Alexovi domů, kde se dozvídá další neskutečné věci. Má staršího bratra. Zeka.
Elementum je živelná fantasy
z pera českého spisovatele Jiřího Dittricha. Vyšla v listopadu 2016 v nakladatelství
Epocha, v edici Fantastická Epocha. Má neuvěřitelných 520 stran a v této
souvislosti mě trochu zaráží zvolená paperbacková vazba (čekala bych při takové
tloušťce spíš hardback). Navíc ten typ, který musíte otevřít až nadoraz, abyste
přečetli text u (vnitřního) kraje. Jak asi víte, já celkově paperbacky nerada.
Knížka se čte velice dobře, vždycky když jsem ji otevřela, měla jsem pak
problém se odtrhnout. Už dřív jsem o ní uvažovala, ale až recenze na blogu Trojtečka mě utvrdila v tom, že tohle s prostě nutně potřebuju přečíst. Je tam mimo jiné zmíněn častý výskyt
přechodníků. Říkám to proto, že já osobně jsem tam natrefila snad jenom na
jeden (na začátku), podle mě se jich tedy nemusíte bát. ☺ Velice často (hlavně když Alex
ovládal některý z živlů) jsem si při čtení říkala: „Wau, tohle vidět zfilmovaný…“
Věřím, že by to byl obrovský zážitek. Není moc věcí, co bych knize vytkla, ale
pár se jich přece jen najde. Měla jsem třeba dojem, že nebyla moc rozlišena řeč
postav. Nebo jinými slovy: všichni mluvili jako Alex. Další věc, která mi
trochu kazila dojem ze čtení (ale opravdu jen malinko), je to, že jsem měla
problém si podzemní říši představit. Jaký má tvar? Jak je velká? Jistě se to dá
svést na mou nedostatečnou představivost, ale i tak: mapa by nebyla k zahození. Třeba příště… Taky souhlasím s Katkou
z Trojtečky, že toho líbání tam opravdu bylo trochu moc. Co naopak musím
pochválit: rozhodně nápad na svět, kde různí lidé ovládají různé živly. Samotné
ovládání jednotlivých elementů bylo velice dobře popsané, jen to zkusit. Přiznávám,
že docela dlouho ve mně přetrvával dojem, že nás autor hrozbou války jenom
straší, něco jako „možná přijde i velký brácha“. Ovšem jen do okamžiku, než se
tam stala jedna věc… ale jestli chcete vědět jaká, budete si muset knihu přečíst 😇
Knize dávám zasloužené 4* a těším
se na pokračování. Snad bude brzy ☺ A chválím obálku, velice povedená.
Děkuji panu Dittrichovi, že mi knihu zaslal (a podepsal ☺) Moc si
toho vážím. Vy si Elementum můžete pořídit třeba přes facebookové stránky
knihy. Nebo normálně v knihkupectví ☺
Slyšeli jste už o knížce? Zaujala vás? Rozhodně má čím.
Děkuji za odkaz. Ráda jsem doporučila knihu, která se líbila. S tím filmem souhlasím, pokud by to nepokazili stejně, jako Eragona, byla by to úžasná podívaná. Mapka by byla moc hezké obohacení knihy, třeba nám ji dodají v dalším pokračování.
OdpovědětVymazatNení zač, já děkuji za komentář. :)
VymazatNa knihu uz jsem taky narazila a hodne me zaujala. Tak snad se k ni nekdy dostanu a bude se mi libit minimalne jako tobe :-)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář, věřím, že se ti bude líbit :)
VymazatVýborná recenze :) Tohle vypadá na vážně zajímavou knihu a navíc od českého autora :) Určitě se po ní podívám :) Měj se krásně :)
OdpovědětVymazatDěkuji :)
Vymazat