Knižní vábení: Sultánova žena

Ahoj!

Dnes bych vám chtěla představit nový typ článku na svém blogu. Rubriku jsem nazvala Knižní vábení, ale je to vlastně jen jiné jméno pro Knižní tip, který můžete vidět i na mnoha dalších blozích. Pozn.: Nebo půjde o minirecenze? Ještě nevím. Co byste radši? Časem plánuji zavést obojí. Nebo možná přejmenuji "Mám v hledáčku", protože ten název se mi od začátku zdá takový nešikovný... Ať už to bude cokoli, dnes vám chci představit knížku Sultánova žena od Jane Johnson. 

Anotace

Poutavý historický román Sultánova žena se odehrává v Maroku v 17. století. 

Vypráví příběh Nus-nuse, syna náčelníka kmene Senufo, který se stal otrokem u dvora sultána Muláje Ismaíla, jednoho z nejkrutějších vládců v historii. Do jeho života zasáhne pletichářská sultánova žena Zajdána, pověstná používáním černé magie a jedů, a zákeřný velkovezír. 

Nus-nusův osud však zásadně změní mladá Angličanka Alys, zajatá berberskými korzáry. Ta musí čelit jednoduchému rozhodnutí. Zemřít, nebo popřít svou víru a stát se součástí sultánova harému.

V příběhu plném intrik a nebezpečí, ale také touhy a lásky se osudy Nus-nuse a Alys nečekaně spojí… 

Johnsonové v ČR vyšly zatím tři knihy. Já jsem četla všechny, nejvíc se mi však líbil Desátý dar. Jeho hl. hrdinka Catherine se mihne i v Sultánově ženě, ale pokud jste ho nečetli, nic se neděje, je to samostatný příběh. Vlastně děje. Přicházíte o něco úžasného :) Ale teď zpátky k Sultánově ženě. Střídají se kapitoly z pohledu Alys a Nus-nuse, častěji však vypráví Nus-nus. Přišla mi docela dobře zachycená atmosféra, která na dvoře krutého sultána vládne. Měla jsem z něj dojem, že byl nejspíš nějak duševně nemocný (jeden den vám kvůli nějaké podružnosti nechal useknout hlavu (pokud tak neučinil osobně) a další den se vám za to přišel omluvit). 

Z čeho jsem docela zmatená, je konec knihy. Jinými slovy: moc jsem ho nepobrala. Protože autorka bez sebemenšího varování posunula děj o deset let, ale vyprávěla dál, jak kdyby se jenom upsala v čísle. Jak to jen napsat. Pokud vám chci nějak vysvětlit, proč ho moc nechápu, nevyhnu se spoilerům. Takže to nejspíš vyřeším tak, jak jsem to jednou viděla jinde. Totiž že inkriminované věty zabarvím a bude tak jen na vás, jestli si je "odbarvíte" a přečtete. 

Začíná to TADY.
V poslední třetině se v roce 1682 uskuteční diplomatická výprava do Anglie. Jeden z jejích vůdců si na ní najde... milou, a před odjezdem jí slíbí, že si doma připraví půdu pro její příjezd a vrátí se pro ni a vezme si ji. Což v další kapitole taky udělá... ale to by nesměla být nadepsaná 1692. Dost silně pochybuji, že by na něj čekala deset let... spíš je pravděpodobnější, že i kdyby nezapomněla, provdali by mu ji mezitím za někoho jiného. To je prostě fakt. Další věc. Výpravy do Anglie se účastnil i Nus-nus a po návratu se dozvěděl, že Alys zemřela na nějakou epidemii. Ví, že jeho paní ji neměla ráda, tak má spíš podezření na jiný způsob smrti. Ale že by čekal deset let a až pak se jí jednoho dne zeptal, jestli ji zabila? Já vám nevím, nějak se mi to nezdá. A zabila ji? No... nezabila. Alys totiž žila celou tu dobu. Akorát v ústraní. Navíc v tom rozhovoru, co spolu vedou, není jediný náznak, že by se ptal na něco, co se stalo před dlouhou dobou. Žádné "tehdy" nebo něco podobného, co by odkazovalo na událost před několika lety. Prostě... jako by se to stalo třeba minulý měsíc. Ještě jedna věc. V předposlední kapitole se stane jistá událost, která Nus-nusovi získá svobodu. To si tak jdete na vlastní popravu a odejdete  z ní jako svobodný muž. Normálka, že jo. Jestliže předtím několikrát pomýšlel na útěk (neudělal to kvůli Alys), co ho tam drželo, když věřil, že je mrtvá?
Už chápete, proč nechápu? 
TADY to končí.

Koukám, že by to skoro vydalo na plnohodnotnou recenzi, akorát vám jí většinu nemůžu ukázat. :D   

Četli jste něco od Jane Johnson? :)