V tomto konkrétním případě sice nejde o recenzi, ale o
referát, který jsem četla nahlas (proto ten konec :-D), ale i tak se s vámi
podělím... (původně byl do školy, takže jsem ho trochu upravila) :-)
Milí čtenáři,
jmenuji se Lenka a připravila jsem si pro vás referát o
knize Před nástupem faraonů s podtitulem Tajemství nejstarších egyptských
dějin od Edwarda F. Malkowského. Kniha poprvé vyšla v roce 2005 ve
Spojených státech amerických a v roce 2007 byla přeložena do češtiny
Davidem Schmoranzerem. Vydalo ji nakladatelství Volvox Globator jako součást
edice Garuda. Má 393 stran.
Tento titul jsem si vybrala proto, že se zajímám o historii
starověkého Egypta. Autor zde předkládá teorii, že v zemi na Nilu
existovala velice vyspělá civilizace
ještě před tím, než se k moci dostali první historicky doložení panovníci.
Tedy ještě před nástupem faraonů. Jak
je možné, že se o této neznámé kultuře nedochovaly žádné informace? Že o ní nic
nevíme? Malkowski se domnívá, že přibližně před deseti až dvanácti tisíci lety byla
hladina Středozemního moře asi o dvě stě
metrů níže než v současné době. Když pak voda z Atlantského
oceánu protrhla úzký pruh země mezi Pyrenejským poloostrovem a Afrikou,
zaplavila celé Středomoří (na Maltě jsou velmi staré megalitické stavby
postavené z několikatunových kamenných bloků a jeden z nich dnes leží
odmrštěn šest metrů od svého původního
místa). Jistě uznáte, že pro tamní obyvatele v tu chvíli musela nastat potopa světa. Pro komplexnější
informace doporučuji přečíst knihu.
O Edwardu F. Malkowském bohužel nejsou na internetu
k nalezení žádné informace (Google taky zklamal).
Úryvek z konce knihy:
„Zjistili jsme, že geologické důkazy nasvědčují tomu, že
kdysi mělo Středozemní moře úplně jinou podobu, než jak vypadá dnes. Sonarová
měření ukazují, že pobřeží Egypta mělo dříve jiný tvar a že zde existoval i
jiný říční systém, který sahal do vnitrozemí až daleko za gízskou plošinu.
Pokud umístíme tyto katastrofické geologické změny na časové ose do nedávné
minulosti, oproti stáří několika milionů let, máme i vysvětlení multikulturní
tradice o „globální“ potopě. Zatímco celosvětová
potopa je zcela vyloučena – bylo by
k ní potřeba pětkrát více vody,
než je vůbec na Zemi –, zaplavení středomořské nížiny by tehdejší obyvatelé
jistě považovali za celosvětovou potopu.“
Doufám, že vás
referát alespoň trochu zaujal (protože ta knížka byla fakt zajímavá) a nebyl jen příležitostí si zdřímnout (nedělám si
iluze).
