Knihu Ekonomie dobra a zla, kterou napsal Tomáš Sedláček a
vydalo nakladatelství 65. pole, jsem četla do předmětu Cvičení z účetnictví.
Úplně poprvé jsem o ní slyšela v projektu LISTOVÁNÍ, kde mě zaujala, protože
představení bylo pojato velice vtipně a originálně. Toto literární dílo
netradičně nahlíží na vznik ekonomie a její vývoj od nejstarších dob až po
dvacáté století a na pomoc si bere historii a filosofii. Knížka je rozdělena na
pět částí. V první autor ukazuje na úryvcích z Eposu o Gilgamešovi a
ze Starého zákona rozdíl v ekonomickém vnímání dobra a zla. Zatímco podle
Sumerů zlo sídlilo v přírodě (bájný tvor Chuvava), Hebrejci jej spatřovali
ve městech. V druhé části se Sedláček věnuje středověku, především tomu,
jak svými myšlenkami ekonomii ovlivnil Tomáš Akvinský. Další část řeší to, že
myšlenky zakladatelů moderní ekonomie Adama Smithe a Bernarda Mandevilla jsou
dnes chápány a interpretovány úplně jinak, než byly původně myšleny, případně
jsou myšlenky jednoho přisuzovány tomu druhému a opačně. Text je doplněn
poznámkami pod čarou. Nelituji, že jsem Ekonomii dobra a zla četla, ale jednou
stačilo. Až budu příště chtít literaturu z oblasti ekonomie, sáhnu po něčem od
dua Pikora - Šichtařová, kde mám osvědčeno, že se nejen vzdělám, ale i skvěle
pobavím. Vím, že každý z nich řeší něco jiného. Říkám to spíš proto, že ač
Sedláček píše o zajímavých věcech, není to moc čtivé (a taky jako jejich doporučení,
samozřejmě :-)).
