Když úsvit přináší smrt

Sto životů za ten, který jsi zahubil. Jeden život pro každý ranní rozbřesk. A jestli selžeš jen jediné ráno, připravím tě o tvoje sny. Připravím tě o tvoje město. 

A o ty životy tě připravím tisícinásobně. (Prolog)  

Kdysi dávno,
v jedné daleké Galaxii,
žila v zemi Chorásán jedna odvážná dívka. Pro to, co se chystala udělat, být odvážná musela. Chystala se totiž zabít krále Chorásánu. Chtěla zemi zbavit tyrana… a pomstít svou nejlepší kamarádku. Šeherezáda věděla, že na sebe vzala nelehký úkol. Ovšem pokud ho měl někdo zvládnout, tak jedině ona. Měla pro to všechny předpoklady. Byla krásná, chytrá, drzá (no, to byla vlastně taky), a hlavně uměla vyprávět příběhy.   Co se ale stalo, že vůbec začala pomýšlet na zabití kalifa?
Začalo to vypadat, že mu přeskočilo. Vzal si jednu dívku, a pak ji za rozbřesku nechal uškrtit na hedvábném šálu. A druhý den se vše opakovalo. A další taky. A další a další a další… Jednou z nich byla i Šíva. Nikdo nechápal, proč to dělá… a on se neobtěžoval nikomu nic vysvětlovat. Když vojáci Šívu odvedli, byla z toho Šeherezáda hodně špatná. A tak se rozhodla pomstít. Stala se jedinou manželkou, která se na smrt přihlásila dobrovolně. Ona se však měla v plánu dožít rána… a ne jednoho. Měla v plánu se dožít tolika rozbřesků, kolika bude třeba, aby odhalila pravdu. A pak vykonala to, proč přišla. Jenže pravda nejde na světlo tak snadno. A kalif taky není takový netvor, jakým se zdá být…

Pomstu a rozbřesk u nás vydalo nakladatelství Coo Boo letos v září. Má 399 stran, které se však čtou skoro samy. Nejen díky krátkým kapitolám, ale i velice příjemnému stylu psaní Renée Ahdieh. Kniha je oproti jiným zajímavá tím, že má knižní blok seříznutý do oblouku (vidím to úplně poprvé). Každá kapitola má svůj vlastní název, který nastiňuje, co se v ní stane (nebojte, žádné spoilery). Příběh je vyprávěn ve třetí osobě a sleduje hlavně Šeherezádu, ale třeba i jejího otce nebo Tárika, její tajné lásky z dětství. Pak tam je taky Despina, Šeherezádina komorná. Někdy je drzejší než samotná Šeherezáda a místy mě až trochu zaráželo, co si k ní jako ke své královně dovolila (a že si to Š. při své povaze nechala líbit). Kamarádky z nich tedy nebyly. Ale to mi nebrání, abych je obě neměla ráda ☺V knize občas byla použita arabská slova, kdy jsem si říkala, že by možná chtělo trochu vysvětlit, co znamenají. Až po dočtení jsem zjistila, že je na konci slovníček. Já se na konec nikdy dopředu nedívám, takže takovou věc nemám jak zjistit. Jo, moje chyba. Stejně jako třeba Měsíční kroniky nebo Dvůr trnů a růží (tak mě napadá… Život a smrt je vlastně retelling na Stmívání, ne? De facto.) je Pomsta a rozbřesk převyprávění jedné z tradičních pohádek, v tomto případě Tisíce a jedné noci. Myslím, že právě exotické prostředí činí příběh tak zajímavým. Obálka působí tajemně, stejně jako samotný Chálid. Nevím, kolik pokračování má příběh mít (doufám, že moc ne, už ze všech těch sérií začínám být unavená), ale doufám, že se druhého dílu dočkáme brzy. Co nejdřív. Jako ono to sice nekončí nějak šíleně otevřeně, ale i tak…

Pomstu a rozbřesk vám rozhodně doporučuji. Je to krásný, magií prodchnutý příběh o tom, že všechno nemusí být takové, jak se na první pohled zdá.

Mé hodnocení: 

Četli jste Pomstu a rozbřesk? Láká vás?