Hudební okénko 15: Song to the Moon + Swanheart + konec HO?

Once, I had a dream... and this is it! 

(Ale Dark Chest of Wonders si dneska pouštět nebudeme)

Uvažovala jsem, kterou písničku bych do aktuálního HO mohla vybrat. Původně jsem chtěla vybrat Edge of the Blade od Epicy (jako ochutnávku z alba The Holographic Pineapple Principle, které vychází tento pátek) Nedávno jsem ale po hrozně dlouhé době slyšela píseň I feel pretty, kterou nazpívala Tarja v rámci projektu Beauty and the Beat (BatB), kde spojila dohromady svůj zpěv, orchestr a bicí. Vznikla tak velice unikátní kombinace, kterou jen tak neuvidíte. Jistě, není až zas tak neobvyklé, že někdo nazpívá něco s orchestrem... ale málokdo má tak unikátní hlasový projev jako Tarja (věděli jste třeba, že se dokázala vypracovat z mezzosopránu na soprán?) A tak jsem došla k závěru, že vám pustím píseň, za kterou Tarju hrozně moc obdivuji a ještě víc si jí vážím. Protože... přes slzy dojetí teď skoro nevidím na klávesnici  ona zpívá árii z Rusalky... v češtině! V češtině 19. století, ještě navíc. A já ji slyšela naživo <3 6. 4. 2013, Zlín. Nikdy nezapomenu. Ačkoliv to byl koncert s místy na sezení, možná polovinu jsme ho prostáli... a protleskali. Nádherná atmosféra. Byla jsem pak na něm ještě další den v Praze, ale ten pocit... nedá se to srovnat. Tarja vůbec mívá na koncertech úžasnou atmosféru.

Většinou se setkávám s reakcemi ve stylu "tak zpívá česky, no a co". Ale ono to není ani trochu jednoduché. A pak taky cítím určitou hrdost, že moje nejoblíbenější zpěvačka zpívá mým rodným jazykem. A že na koncertech vždycky řekne česky aspoň jednu dvě věty. A já ji za to zbožňuju <3

Hm... asi neodolám a pustím vám ještě Swanheart... Tohle je ta nejkrásnější performance, co jsem kdy slyšela. Nejen proto, že jsem měla tu čest ji slyšet živě. Prostě... staré songy Nightwish nikdo nezazpívá líp než Tarja. Ani Nightwish.

Tak, a teď zjistím, jestli tuhle rubriku vůbec někdo čte... (dlouhodobě mám spíš dojem, že ne) uvažuji totiž, že ji zruším. Má nejnižší čtenost a nejsem si tak úplně jistá, jestli to, co tu pouštím (a píšu), vůbec někoho zajímá. Je to jen na vás. Pokud ji chcete zachovat, napište mi to do komentářů. Pokud ji zachovat nechcete... napište to tam taky. V případě, že to zůstane bez odezvy, to budu brát tak, že nikoho nezajímá a zruším ji. Jenom by možná stálo za to si připomenout základní myšlenku, se kterou  jsem Hudební okénko spouštěla.  

Rozhodla jsem se spustit novou rubriku s názvem Hudební okénko, kde vás chci seznamovat s písněmi svých oblíbených interpretů. Vede mě k tomu fakt, že když někdy někde dojde řeč na hudbu a já se zmíním, co poslouchám, tak je nikdo nezná. 

Tak jsem začátkem května 2015 začala... a přiznávám, moc se mi nechce končit. Ale sama sobě své oblíbené písničky představovat nepotřebuju, že.