Neslyšeli jste volat Kukačku?

Tuhle knížku prý čte celý svět. Osobně jsem na ni byla taky velice zvědavá, a proto se s ním (se světem) chci podělit o své dojmy. Když na mě po dvou měsících přišla v knihovně řada, velmi jsem se těšila až se na ni vrhnu.

Příběh začíná v okamžiku, kdy Tansy Bestguiová jedné lednové noci uvidí kolem svého balkonu proletět Kukačku. Na tom by nebylo nic divného, kdyby... kdyby Kukačka nebyla přezdívka její sousedky ze třetího patra. Během několika málo chvil je na místě policie, ale také desítky novinářů. Policie provede pátrání a nezjistí nic podezřelého. Nyní je na novinářích, aby do světa vypustili zprávu, že slavná modelka Lula Landryová k velkému překvapení všech spáchala sebevraždu skokem ze svého balkonu. Nebo ne? Tansy je přesvědčena, že jí někdo trochu "pomohl"...

Stejného názoru je i Lulin nevlastní bratr John Bristow. Podobně jako Tansy mu nikdo nevěří. Po třech měsících už to nevydrží a obrátí se se svým podezřením na soukromého detektiva.  Tím je Cormoran Strike, válečný veterán, toho času bez klientů a sekretářky. Zato s pořádnou depkou. Rozešel se s přítelkyní, pravidelně dostává anonymy od jednoho nespokojeného klienta a když už mu někdo volá, tak jedině jeho věřitel, aby si řekl o další splátku... Je tedy velice překvapen, když jednoho dne vrazí ve dveřích do Robin, brigádnice, jež mu byla seslána samotným nebem(chtělo by se říci - ve skutečnosti to byla agentura Rychlá Řešení). A když mu ještě téhož dne řekne, že mají případ, tak jí Strike skoro nevěří. Ze začátku se mu do případu moc nechce a s Bristowem se pohádá. Když mu však bratr mrtvé Luly nabídne značný honorář, přijímá. Začne opětovně procházet všechny okolnosti a skládat nově získané střípky informací. Cormoran Strike čím dál tím víc nabývá přesvědčení: slavná modelka se opravdu stala obětí sebevraždy...     

Volání Kukačky bylo moje první seznámení s J. K. Rowling. Mám-li shrnout své pocity a dojmy... převažuje zklamání. Příběh byl celkem průměrný. Přišlo mi, že celé tři čtvrtiny knihy (360 stran! a možná i více) se vyšetřování nehnulo z bodu "Už víme, že ji někdo zabil." Další věc: na můj vkus obsahovala kniha příliš mnoho vulgarismů. Jestli si pod tím autorka představuje pojem "psát pro dospělé" nevím (kdosi už si v komentářích na DatabáziKnih.cz stěžoval u Prázdného místa - v průměru tři vulgarismy na stránku - tady Rowlingová ještě přitvrdila: +/- tři na souvětí - nepřeháním),  Možná, možná si jednou doplním svou neznalost HP, její další "dospělá" kniha v každém případě ode mě druhou šanci jen tak nedostane. Ale obálka se moc povedla, to musím uznat.