I jedna malá jiskra v popelu může způsobit požár... a co teprve, když jsou dvě

Někdy stačí jen malý okamžik, abyste měli celý den zkaženou náladu. Někdy stačí jediná událost, aby se vám zhroutil celý svět. Tak jako se to právě stalo Laie. Byla právě doma se svým bratrem Darinem a prarodiči, když do jejich domku vtrhli vojáci při noční razii. Čas od času se stávalo, že si pro někoho přišli. Laie takto jednoho dne zmizela nejlepší kamarádka. Stačilo jen, aby měl někdo podezření, že spolupracujete s odbojem. Nebo aby Válečníci potřebovali nové otroky. V případě této konkrétní nevítané „návštěvy“ šlo o první možnost. A tak než se Laia vzpamatuje, má babičku s dědečkem po smrti a bratra ve vězení. Jí se podařilo utéct. Samozřejmě by pro vojáky nebyl problém ji chytit… jenže to z nějakého důvodu neudělali. Ani se nemusí zamýšlet nad svou situací, aby věděla, že není ani trochu růžová. Nemá rodinu, nemá domov, nemá kam jít. Upne se proto k myšlence, že vyhledá odboj, aby zachránil jejího bratra. Pouze myšlenka na Darina ji udržuje při životě. Je proto nejdřív zklamaná, že jí lidé z odboje odmítli pomoct. Potom však obrátí. Pomůžou jí dostat Darina z vězení, když na oplátku udělá ona něco pro ně… Úkol, který dostane, se rovná sebevražedné misi. I přesto ho však přijme. Dostane za úkol špehovat velitelku šerosrázské akademie, která se zaměřuje na výcvik elitních vojáků Impéria, tzv. Masek. Jako její osobní otrokyně. Že to nebude jednoduché, bylo Laie jasné už od začátku. Jak moc, jí došlo až po prvním setkání s její novou paní. Ale ona to zvládne. Musí. Kvůli Darinovi. Kvůli jedinému člověku, který jí na světě zůstal. Teď je sice daleko, ale pořád má naději, že se jí ho podaří zachránit. A té naděje se drží, jak může. Nezávisle na Laie se setkáváme s Eliasem. Elias je studentem Šerosrázu a má těsně před promocí. Už se nemůže dočkat, až ji bude mít za sebou. Jistě, jeho spolužáci se také těší, až ukončí studium. Ale z trochu jiného důvodu. Oni se těší na život plný vážnosti a strachu, které jako Masky budou vzbuzovat. On se těší na to, až uteče. Až se oprostí od života plného násilí a strachu (z velitelky), který by ho jinak čekal. Asi by se mu to i povedlo, kdyby nenarazil na toho zatraceného augura. Ten mu řekne, že když uteče, bude jeho život přesně takový, jaký ho mít nechce. Ale když zůstane a zúčastní se zkoušek (z nichž vzejde nový císař), získá to, po čem tolik touží: svobodu těla a duše. Jenže to má háček. Když zkoušky vyhraje, stane se vládcem impéria. Když je neudělá, bude popraven. Elias však nechce ani jedno. No a do toho všeho poznává Laiu. Tedy… on ji jen letmo zahlédl, ale od té doby se mu pravidelně vkrádá do myšlenek. Aniž by to tušila, samozřejmě. Proto když má vzácnou příležitost s ní mluvit, neváhá. Jenže Laia se ho bojí a nevěří mu. Jak jí má přesvědčit, že není stejný jako ostatní Masky? Navíc nesmí dopustit, aby se kdokoliv dozvěděl, že mu na ní záleží. Kdyby se to domákla velitelka, ohrozilo by je to oba. Jemu by to vyneslo možná jenom bičování, ale ji by mohla jeho matka nechat zabít… nebo něco mnohem horšího.

Jiskra v popelu je dílem americké autorky Sabyy? (netuším, jak skloňovat) Tahir a jde o první díl z plánované trilogie. U nás si ji můžeme přečíst díky nakladatelství Host a další díl by měl v originále vyjít letos v srpnu. Obálka je opravdu nádherná… jen kdyby se tak rychle neohmatala. Hrozně se mi líbila zářivě modrá záložka, která je součástí knihy. Příběh je střídavě vyprávěn z pohledu Laii a Eliase. Z nějakého mně neznámého důvodu (že by kvůli podobnosti?) mi Laino jméno neustále připomínalo princeznu Leiu ze Star Wars. Fakt nevím proč. Ale to jen tak na okraj. Oba hlavní hrdinové mi byli velice sympatičtí, což se mi nestává vždy. Jak už jsem zmínila v průběžných dojmech, mám trochu (no dobře, trochu víc) obavy z naznačeného milostného trojúhelníku, protože je nemám zrovna v lásce. Takže autorku prosím a zapřísahám, aby Laiu nechala skončit s Eliasem… Keenana jsem totiž neměla moc ráda. Možná na něj do budoucna změním názor, to samozřejmě nemůžu vyloučit, ale teď ho moc nemusím. Další důležitou postavou, kterou nesmím opomenout zmínit, není nikdo jiný než velitelka. Pokaždé, když se tam objevila, mě napadalo, že královna Levana (z Měsíčních kronik) (Mimochodem, taky se tak hrozně těšíte na Winter? :-)) je proti ní úplné zlatíčko. Proč mě napadlo srovnávat zrovna tyhle dvě? Možná proto, že díky Nejkrásnější vím, že taková nebyla vždycky. Tak jsem si začala říkat, zda i Keris Veturia nemá za sebou nějaký podobný příběh. Nebo taková byla vždy? Mám dojem, že to, že knížka byla čtivá říkám snad v každé druhé recenzi. Nicméně i tady se budu opakovat. Bylo to čtivé, napínavé a jo, taky celkem drsné. Tamní svět je opravdu nemilosrdný. Po dvou dnech jsem měla dočteno. Jiskru v popelu vám vřele doporučuji, ať už máte rádi fantasy nebo ne. Já se fantasy nevyhýbám, ale na druhou stranu to není žánr, který bych primárně vyhledávala (akorát v poslední době mám takový dojem). A přesto říkám, že se druhého dílu nemohu dočkat a v okamžiku, kdy vyjde, je můj. Doufám, že se tak stane brzy.

Četli jste Jiskru v popelu? Nečetli? Co na ni říkáte?


Mé hodnocení: 


2 komentáře:

  1. Jiskru jsem četla a okamžitě jsem si ji zamilovala. Už se nemůžu dočkat pokračování :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře, vždy mi udělají radost :)

Používá technologii služby Blogger.